SlovenštinaČtu to tady a nestačím se divit. Slovenštinu rozhodně nepovažuji za cizí jazyk, i když ze zkušenosti přítelkyně (dělala nějaký čas personalistku) vím, že mnoho lidí si ji píše do životopisu mezi cizí jazyky. Je to asi tím, že jsem ročník 1981, takže slovenštinu jsem si užil docela dost, ale také tím, že studuji na Masarykově univerzitě v Brně, kde je Slováků opravdu dost. Upřímně řečeno, rozpravy s kamarády (jeden byl z Blavy, druhý byl Východňár) vždycky stály za to. Nehledě na to, že stejně jako náš bývalý prezident Gustáv Husák, tak i tito kolegové začaly po několikaletém pobytu u nás hovořit nikdy neuznaným československým jazykem.
Takže jak jsem říkal – osobně nepovažuji slovenštinu za cizí jazyk, ale důvody jsem již řekl. Jak to vypadám, mladší ročníky mají asi jiný názor. Dovolím si ještě příběh „z praxe“ – nějakou dobu jsem dělal průvodce na Špilberku. K postaršímu kolegovy přiskotačili dvě Sloveny, které on zdvořile uvítal, načež ta jedna, která měla svůj pršáček zamířený až k nebeským výšinám, prohlásila: „A môžete slovensky?“ On jím odpověděl, že jsme snad dlouhá léta tvořili jednu republiku, tedy bychom si mohli rozumět. Slovena odfrkla: „Kým ne slovensky, tak po anglicku“. V životě jsem neslyšel kolegu drmolit tak rychle…
Abychom se ale vrátili k tématu debaty: zatímco seriál Dempsey a Makepeacová v „původním“ slovenském dabingu byl uchvacující, česká verze těchto výšin nikdy nedosáhla… |