B_art [855]: Myšlenka planety tu naráží pravidelně na dost výrazný odpor, není mi sice jasné, v čem je tak špatná, ale... Na o něco teplejším klimatu jsme se tu docela shodli, ale do až takového extrému bych možná nezacházel. Navrhl bych ti následující řešení. Teď bych se soustředil na zpracování naší oblasti a problematiku tundry bych si schoval na později. V plánování světa zatím veškeré návrhy končili u severních neprostupných lesů a tebou navrhovaný svět může ležet až za nimi, takže může být rozpracován později.

B_art [856]: Svým návrhem absence rozvalin v centrech jsem nemyslel, že tam nemůžou být vůbec žádné, ale že budou vzácné narozdíl od okrajů říší. Ostatně drtivá většina rozvalin v centrech bývá docela svižně rozebrána na stavbu nových obydlí. Takže rozvaliny uprostřed úrodných oblastí by zůstaly zachovány jen, pokud by se všeobecně věřilo například v nějaké prokletí oblasti, apod.
Pouště a polopouště nemusí být vůbec placaté. Zajeď se někdy podívat do centrálních oblastí Pyrenejského poloostrova nebo do některých severních partií Afriky. Navrhuji kompromisní uspořádání, které spočívá ve zvlněných stepích, polopouštích a pouštích přecházejících do vrchovin, které by byla obývány pasteveckými nomády, dále viz předchozí příspěvek.

Boubaque [853]: tak zkusíme rozproudit zmrtvýchvstání :)

Nemáte občas pocit, že remcání je obecná vlastnost dědulů? ;-) Proto jim mladí nebudou přikládat žádnou velkou důležitost, i když mohou mít pravdu. Obecně se mi nápad světa v úpadku líbí, navíc z ryze praktického hlediska dává spoustu možností pro PJ díky rozvalinám.
Připojil bych se k návrhu B_arta [850] s úrodnějšími oblastmi. Narozdíl od něj bych je učinil centry států, takže jejich dobytí by znamenalo zánik poraženého. Představoval bych si, že země byla vždy docela teplá, proto kromě těchto úrodných oblastí (okolí řek, pobřeží, ...) by šlo především od savan přes stepy a polopouště až k pouštím. Tyto okrajové oblasti by byly obývané převážně kočovnými kmeny, které se vždy živily chovem dobytka. Postupné oteplování se začne nejdříve a nejrychleji projevovat právě v okrajových oblastech, takže kočovné kmeny se budou stahovat blíže a blíže k úrodným oblastem, což bude vyvolávat konflikty s vesničany. Mimo jiné tíživé životní podmínky donutí spoustu z kočovníků a vesničanů odejít přímo do úrodných oblastí, kde budou žít asi v nějakých slumech, atd. V úrodných oblastech by nemusel být zatím ani úpadek na úrodách příliš patrný, takže přibývání chudiny bude přinášet další konflikty (krádeže, žebrota, spící bezdomovci v nočních tramvajích ;-), ...).
I vzhledem k těmto okolnostem budou obyvatelé chudinských čtvrtí snadno podléhat různým samozvaným rádobyspasitelům světa, což umožní davové chování, fanatismus apod. Takže opět další podhoubí pro nedůvěru manipulace a intriky. Stejný model nejde přenést do severních oblastí, ale problémy bohatšího jihu budou odčerpávat prostředky nutné pro udržování civilizace na rozhraní divočiny, takže bude postupně docházet i k oslabování severních teritorií.

Myslím, že vykreslený stav by měl vést k situaci, kdy nebude příliš mnoho rozvalin v říších, ale jakmile se překročí jejich hranice, tak jich začne rychle přibývat. Tím pádem nebudou běžní obyvatelé úpadek moc vnímat, protože zprávy o něm budou přinášet především různé podivné a nepříliš důvěryhodné existence, co se toulají divočinou. Pokud si náhodou někdo uvědomí, že tam a tam bylo před dvěma sty lety pět vesnic a dnes živoří jediná, tak se to přičte právě útokům kočovníků, přičemž to bude pravda, ale dotyčný si neuvědomí, že útoky jsou způsobené postupem pouště na tradiční kočovnické území.