Papírky (odpověď pro Enike)Mé počmárané papírky,
nesnesou název sbírky,
a co se zdá prý mistrné,
jsou pocity, při nichž trne.
Když oči halím ku pláči,
stojím v poli bodláčí,
měl bych být k chůzi odhodlán,
však není úniku bez ran.
Ostny toho plevele,
jsou tuze ostré čepele,
a kůži krví pokryjí,
když do údů se zaryjí.
Však kosa ostrá od smrti,
ten plevel klidně podrtí,
až zubatá si vzpomene,
a příjde pro mne, né že ne.
Bude stále trnů přemnoho,
než příjde za dne jednoho,
člověk bolestí se mění,
příjde možná osvícení.
Nechme papír strádat léty,
není místo pro panflety,
nebo vezmu si sirky,
to nejsou básně do sbírky.
|