Koutek temné poezie - diskusní klub na Lopuchu

Registrace nového uživatele

Návod

Kluby

Archív Lopuchu

Lopuch.cz

Modrá je dobrá
zelená je lepší

Lopuch.cz

Archiv klubu Koutek temné poezie [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Literatura) moderuje Šéf Lopuchu.

čas ten zastaviť sa nedá
pondelok utorok streda
ráno obed večer
noci dni minúty
a tok času hučí
tečie tečie tečie

čo bolo neplatí
len nové záplaty
na kúsku ničoho
neskoro neskoro

let vpred mení sa v pád
raj na såz údolie
radosť šťastie na strach
a čas začal bolieť
netečie nehučí neletí
bolí bolí bolí
naveky

...po delší době změna...trocha poezie od SARIN...

Nastavení klubu

Nastavení práv

Homepage

Anketa

Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 2024 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


	Sarin 25.8.2006 22:57	1042
	Tichem zní hudba truchlivá slzy mi pořád přibývaj... Vidím tě pořád s dětmi před sebou. Bylas mou učitelkou láskavou, pověstná vtipem, veselosti... Bezednou studánkou moudrosti, pořád milá, zářivá a smavá, dokud nepřišla tá nemoc tmavá. Svíce tvá slábne, dohořívá... Již čítáš jenom hodiny, které tě dělí od věčnosti. Proč je ten osud tolik zlý...?! Proč je tá s kosou tolik mstivá? Bere si lidi bez litosti. Za pouhý půlrok je mění v stín, kterému uniká zbytek síl... Ach, milá přítelkyně... všechno je jiné...jiné...


	25.8.2006 17:34	1041
	Paradoxy nad ránem Po ulicích jezdí popeláři, říkáme jim tak z tradice, popelnice jsou bez popela. Pak odněkud přivrávorá hospodský host, ač platit musel sám, proč je hostem nazýván? Probouzíš se, je to štěstí nebo smutek? Musíš se rozhodnout. Tvůj raní soud, ze dna obří číše. Je na dně rozuzlení? Klišé zní, že se tam nachází zapomnění. Popelář, ve veselé oranžové, odhodil další nádobu. Na dně sklenky ti zvětrává whiska. Svítá. Pouliční muzikanti ladí a vyráží žebrat. Vozy plné odpadu zmizely. Dopíjíš a jdeš znovu spát. Soud se odkládá? Přeci za několik chybných chvil nezaplatíš časem, co ti zbývá!


	25.8.2006 17:33	1040
	Loučení Čekáš až ti milostivě zavolá Nebe je modré všude stejně A cit je jen tvoje představa Loučíš se vypovídáním do sluchátka Flageluješ se, ale koho to zajímá? Všechna plyšová zvířátka z dětství prochází jinýma rukama nebo jsou na smetišti Proč se ti ještě o nich zdá? Kup si nebo se nech koupit Jen nečekej, že zavolá Točité schodiště ošoupávají jiné bačkory Nechoď kolem V tom domě nečeká Cizí lidi vyhodili k popelnicím tvého dřevěného koníka Nezvedej sluchátko a nechtěj nikam volat Na druhém konci zaskřehotá noční můra Ulici přechází těhotná a vedle ní cupitá prase na provázku S někým si tiše povídá Jde to koupit si lásku? Procházíš telefonní seznam, říkáš si: koho se zeptám? Stránky jsou začerněné Nejlepší opatření proti podlehnutí vyvolávat Rozluč se se svojí hýčkanou vinou Rozežeň havrany z drátů A vyhoď telefonní seznam Nezavolá ti ani jeden: „Já tady čekám.“


	22.8.2006 01:02	1039
	Fénix Padla mlha a pták Fénix spaluje svoji minulost Loňské nedokvetlé růže přimrzlé k drátěné pergole zahradník umřel, zapomněl? Naordinovat si amnézii vypálit mozek vzkřišující Fénix obaluje se vonným kouřem Zmrzlé růže do oblevy budou téměř živé rozpomene se zahradník odstřihnout shnilý květ? Odpoutávám se od svých vzpomínek zářivý volač Slunce usedl na oválné vejce Až skořápka pukne Fénix se nepozná a někde hoří tělo štěstí, co vstane z popela?


	21.8.2006 21:20	1038
	O MarnostiMarnost? Co marnost vysloví? Dokáže přiznat porážku? Kdo ví. Napřímí se a v nekonečném řetězu, pro potěchu své duše stíná zástup vítězů. Po stech, jako hejno vran. Slídí do všech zákoutí a stran. Co hledá lítá Marnost? Není hostitel a není ani host. Není ani prázdno, nezaujímá prostor, ani právě zrozená ani zetlelý Nestor. Kam míří, všemi opuštěná? Opitá slastí bolestí sténá. Hltá život jak Nemejský lev, bez ustání a bez prodlev. Šatí se bídou, smuteční kráska, spojena s hříchem, smrt bez bázně laská. Tuší mnoho. Ví snad, co je láska? Víš to, nebohá Marnosti, obnažená ve světle lítosti? A víš to snad ty, smrtelníku?


	nula všetko je tak, ako má byť 21.8.2006 14:35	1037
	Zábava len plachá, čo márni čas, uspokojí telo, no dušu trýzni zas. Len časom pláva loď, hoc i prístav h¾adá, nenájde ho asi, keď ozaj nemá rada...


	Sarin 21.8.2006 10:18	1036
	Bolí to... silu mi kradne každé tvoje slovo zradné. Nezvyknem si - je to márne. Spokojný? Pomaly chradnem... Umára ťa bezodná zlosť, temná ničota ti vladne. Uštedril si mi jej už dosť, ale ešte nie som na dne. Svet nespočet krásy núka, preteplí srdce, čo chladne, preberie k životu ducha, ponúka mu šťastie kradmé.


	18.8.2006 23:43	1034
	Ztékání Stojím sama na prázdném náměstí, Kolem jen vítr a kapky deště. Vítr mi serval šaty Stojím tu nahá. Začínám se rozmáčet. Každou další kapkou mé tělo ztrácí tvar. Roztékám se po dláždění Skapávám na zem. Odtékám. Sama, sama mezi nespočtem vod. Vyšlo Slunce. Mé tělo se postupně vypařuje. Už jsem jen jediná kapka! Úplně mizím! Mé tělo v milionech částečkách jde vzduchem. Zachycuji jednu po druhé. Jsem kapka, déšť. Prším. roztříštěna ve vodě. Padám sama se sebou Rychlostí se kapky shlukují. Mé tělo má opět tvar. Stojím sama nahá na prázdném náměstí. Kolem jen vítr a kapky deště. Šaty mi odtékají do kanálu. Přicházejí lidé. Mé tělo zůstává tak hmotné! Stojím sama nahá v davu. Odtéct! Čekám na milosrdné rozpouštění. Voda stříbří moji kůži. Už? Ne. Kapky mě postupně oblékají. Poslední částečka vody. Zapínám si kabát. Dav se rozestupuje, Odcházím prostředkem lidmi zaplněného náměstí. Odcházím sama se sebou pryč. Každý jsme tak zoufale sám!


	17.8.2006 23:46	1033
	Krmit na břehu labutě a smutek házet do skotačící vody houska – - zástupný symbol obětiny a ušlechtilý pták se krmí jak obyčejná husa


	Lišák - Bylo smažno.... 17.8.2006 22:47	1032
	Chtěl bych kázat rozmarýnu a pokárat řeřichu pak zamotat hlavu vínu trávě šeptat potichu


	Lišák - Bylo smažno.... 17.8.2006 22:41	1031
	Labuťě černé veku loudí na břehu Rotoruy Mé duše co tam pořád bloudí rád občas pozoruji Ta věc má ale jednu vadu snadno jí popíši Když chtěl bych dát těm duším radu ony mě neslyší


	17.8.2006 21:25	1030
	Loď šera připlouvá na závoji (věnováno mé milé Múze) Jaké by to bylo neznat Tvoje jméno kdybys byla zahloubaná do knížky a zničehonic Tě líbnout na rameno přitisknout Tě k opěradlu z překližky. Byla bys asi celá popletená a oči - ty bys měla veliké šeptla bys tiše tiše jako pěna "Bylo to hezké, teď však utíkej!" Já bych šel a v ruce bych si hýčkal jablko co dala jsi mi na cestu spánek by Tě stočil do klubíčka moji malou krásku moji nevěstu.


	17.8.2006 00:46	1024
	Svět v láhvi Svět v láhvi nemá výhradně jen opilec, modelář místo na moře, do velké láhve umístí svou loď. Jestli jsi ztroskotal láhev máš, papír a propisku… napiš vzkaz tvůj opuštěný ostrov může být i panelák. V tom případě, svou láhev nevyhazuj z okna, polož ji třeba na schody a těš se třeba tě někdo objeví. Přiznej si pravdu - spíš ji uklizečka vyhodí.


	slava Nakonec to všechno dobře dopadne 16.8.2006 19:03	1023
	Smutno mi s kmotrou temnotou kráčet. Když cesta se dolů začíná stáčet Co se to k sakru děje? Namísto truchlení Vitsoft se směje Plácá se do kolen srdečně: "Cekám tu na tebe, no konečně" :)


	16.8.2006 17:45	1022
	Po louce je lépe jít nohou bosou. Až srdce dotepe nebudeš sám. Doprovod obstará kmotřička s kosou.

[ 2024 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


(c) 2001-2011 Lopuch.cz Kontakt