SprchaJennifer se probrala v okamžiku, kdy zjistila, že s ní někdo klepe . Otevřela oči a málem to s ní seklo podruhé . Jack ! "Jacku, ty nejsi mrtvý ?" vykoktala . Jack se ušklíbl . "Ne, jak vidíš, jsem docela živý, vrátil jsem se ! No, ale chvíli jsem si myslel, že mrtvá jsi ty . . . A kdo je ten chlápek támhle ?" ukázal na rozplácnutého Patricka . Jennifer se postavila . "To je Patrick, kamarád, který mi pomáhal, když jsem si myslela, že jsi . . . Nic spolu nemáme, přespával tady na gauči ." vysvětlovala chvatně . "Hm . A co se vám dvěma vlastně stalo ?" Jennifer se zamyslela . "Já . . . šla jsem domů a Patrick mi šel naproti a . . . najednou se změnil v kostlivce ! Omdlela jsem a víc už nevím ." Jack kroutil hlavou a nešetrným třesením přivedl Patricka k vědomí . Patrick nebyl Jackovou přítomností zrovna nadšený . "Sakra, to se musel vrátit právě teď ? Zvlášť, když ta kletba doopravdy funguje ?" prskal v duchu . Takhle mu nezbylo nic jiného, než prohlásit, že když se teď Jack vrátil, je tu on přebytečný a hned se odstěhuje ke svému bratranci . Když Jennifer začala s historkou o kostlivci, nechal se slyšet, že on si ničeho nevšiml, že se to Jennifer patrně jenom zdálo . "Viděl jsem, jak se Jenn kácí a chtěl jsem ji zachytit, ale ztratil jsem rovnováhu a spadl dozadu, asi jsem se bacil do hlavy ." vykládal a rychle si balil svých pět švestek . Z domu byl pryč jedna dvě a o něco později už burcoval bratránka ze spánku bušením na dveře .
"Já ti to říkal, ta kletba funguje ! Stačilo mi, abych viděl svoji ruku a měl jsem toho dost . No, chtěl jsem se s tebou poradit, jenže ty jsi jaksi ležel omdlelej s Jennifer na podlaze, takže . . ." Patrick by bratrance nejradši zaškrtil, ale přemohl se . "Hm, nojo . Stejně bych se odtamtud musel brzo klidit, vrátil se Jack ." zavrčel . Bratránek prohlásil, že je mu to šumafuk a zalezl si zpátky do postele . Patrick si tedy ustlal na kanapi a vzteky nemohl ani usnout . "Aspoň, že nechrápe ." utěšoval se .
Druhý den navečer se Patrick rozhodl, že si trochu spraví náladu a poděsí Hope, aby se jí pomstil za tu vegetariánskou večeři . Hope se chystala jít právě do sprchy, když zaslechla tekoucí vodu . "Žeby Bo ?" pomyslela si a odtáhla závěs . A zaječela tak strašlivě, že to probudilo i Boa spícího u televize . Ve sprše stál kostlivec a plácal si na lebku její nejoblíbenější šampón . Hope jenom zírala, jak si potom namydlil žínku a začal se usilovně drhnout . To už se na schodech ozval dupot a Hope se poděšeně otočila, do koupelny vpadl Bo, v ruce nakousnutý kus salámu . "Co tady ječíš, jsou tu snad myši ?" zamračil se na ni . Hope se otočila zpátky ke sprše, ale po kostlivci ani stopy, jen měsíční světlo zářilo přes celou koupelnu . "To není možné, ještě před chvílí jsem tu viděla kostlivce, sprchoval se a myl si hlavu mým šampónem !" koktala . Bo si poklepal na čelo a rozsvítil . "Nesmysl, strašidla neexistují, něco se ti zdálo . Proč jsi tu vůbec byla potmě ?" "Myslela jsem, že je rozsvíceno, ale to byl měsíc . . . A nic se mi nezdálo ! Ten kostlivec mi něčím hrozně připomínal Patricka . . ." "Spíš ti haraší z těch tvých věčných diet ! Na co by se měl nějaký kostlivec sprchovat ? Jdi si radši lehnout, nebo se běž najíst ." ušklíbl se Bo a vrátil se k televizi . Hope skutečně zacouvala do ložnice a klepala se pod přikrývkou až do rána .
Zato Patrick měl zlomyslnou legraci z toho, jak se mu ji podařilo vyděsit a lákal bratránka, ať to také zkusí . "Taky, žejo, mám spadeno na Johna Blacka, cheche !" Patrick se rozhodl, že postraší Jacka, aby mu ten návrat pěkně osladil . |