Příběh do klubu o pořádných chlapech, loni jsem ho psal Xdomovi:
Megablb na Krejcárku
Jedeme si takhle Citroušem od Želivárny směrem na Krejcárek, když v tom za sebou slyšíme hřmot. Z dálky to znělo zajímavě, spíš divně než laděně a čím blíž to bylo tím víc to připomínalo jízdu s upadlým tlumičem. Po chvilce se mi začalo míhal ve všech zrcátkách dálkové světlo, při bližším zkoumání jsem zjistil, že je to neurčitá motorka, která přejíždí z pruhu do pruhu či lépe od obrubníku k obrubníku a to zcela nesmyslně, kdy se občas sám někde „zavřel“ a zuřivě gestikuloval. Dost řidičů mu samo uhlo, protože to píchal jak kamikadze, vyloženě nebezpečně a kamkoliv. Jako oni i já jsem zajel ke krajnici a zpomalil. Něco na něčem mě předjelo, mělo to bombra se zimním vzorem a na tom džínovou vestu, naštěstí bez klubové nášivky, ruce někde nad hlavou kde mu končili řídítka. Mile mě překvapil, když zastavil na červenou. Celou dobu tu chuděru na které seděl a čekal na oranžovou přetáčel a okolí trpělo rachotem, jinak to nelze nazvat. Oranžová …za ohromného řevu se rozjel, pobavil mě ovšem jeho odpich, na pevném startu ho vzal čepičář s žigulem Když ho zoufalec předjížděl, bušel mu do střechy. Vrcholem jeho motodrsňáctví byla jízda od Ohrady dolů na Krejcárek. Plná čára, nepřehledný oblouk a on v protisměru vstříc smrti … přežil díky bystrosti a rychlé reakci řidičů co uhýbali a brzdili i očima, za což jim motodement děkoval zvednutým prostředníčkem před předním sklem. Jeho velké motorkářské finále ovšem přišlo při odbočování k Motoráji, zde si mistr přibrzdil tak, že se v podstatě zastavil a pomalým pádem si ustlal jak největší mačo. Jako jediný jsem vjel do odbočky, že se podívám jestli kretén žije, žil řval na mě a nadával na všechno okolo a ať nečumím a zvednu mu mašinu. Evidentně byl v pořádku tak jsem nasedl a jel dál …
Ten co ležel pod svým strojem nebyl ani snob na HD ani machr na „rejži“ , ale určitě si říkal motorkář ….
|
Registrace nového uživatele 
