Jestli je ekonomičtější "o půl čtvrté", nebo "v půl čtvrté", to záleží na úhlu pohledu a na konkrétním uživateli; na "fpůl" je "snazší" to, že má jen jednu slabiku; "o půl", popř. "vo půl" je zase, jak už bylo řečeno, sice o slabiku delší, ale co do výslovnosti usnadněné oním vokalickým prvkem. Mimo jiné je to také srozumitelnější, laicky řečeno se to "f" ve spojení "fpůl" kvůli své neznělosti a plochému spektru v percepci hůře rozeznává.
Jinak kříženec mezi znělou a neznělou opravdu existuje - třeba některé německé znělé hlásky jsou na rozdíl od českých znělé (tzn. s přítomností základního tónu f0) až od pozdější fáze svého průběhu, což ovšem nevylučuje, že se taková hláska při nedbalé výslovnosti nemůže vyskytnout i v češtině. Nicméně toto nijak nesouvisí s tím, jak se daná hláska zapisuje (jestli jako znělá, nebo jako neznělá).
A bohužel musím souhlasit s Desdichadem: každá konkrétní realizace hlásky je individuální. Co zůstává relativně beze změny, jsou tzv. distinktivní rysy, které odlišují jeden foném od druhého a umožňují konkrétní realizaci hlásky "zařadit" pod jeden foném. Ale nikdo nedokáže vyslovit dvě naprosto stejné realizace jedné hlásky, a to ani ve stejném hláskovém okolí, natož v jiném. |