Ohledně hranice, ono to je subjektivní, to fakt záleží na vrškovi. Kupříkladu mne prostě verbální provokace z míry nevyvedou; naopak mne baví, a že bych práskl veřejemi a odkráčel středem rozhodně nehrozí (ovšem míru gentlemanského výprasku samozřejmě provokace zvyšují, to zas ne že ne; tento ovšem uděluji neagresivně a bez vzteku -- ostatně viz mé motto za nickem :))))

Jistěže nikde není psáno, že totéž platí i pro ostatní. Někoho jiného může už třeba malá provokace vyvést z míry. Já jsem ovšem na leccos zvyklý -- standardní způsob hovoru v partě, s níž jsme jezdívali do hor či u nás v rodině, dokud jsme bydlívali s našimi a s bráchou pohromadě, byl víceméně na vzájemném shazování, žertíkách a provokacích (ovšemže malinko jiného typu, leč princip se nemění) založen :)