ale sehnat se povětšinou dá, stejně tak je limitka i Promise at Dawn a není nejmenší problém ji sehnat, stejně tak třeba i Viva Maria je celkem fajn :)
Geoffrey: 30 ans je sice fajn kompilace, ale zase naopak těžce preferuje Delerueovy evropské tituly a to povětšinou ty, které vyšly na krátkých EP releasech, ignoruje tak třeba i imho velmi zásadního Afričana.
Kompilace DeBroca Delerue je imho skutečně taky velmi povedená, Le Mepris mě nikdy až tak nezaujalo, mnohem víc se mi třeba líbí Rich and Famous (první dílko, které Delerue složil na Americké půdě), které ale tedy bohužel nikdy nevyšlo :( s vyjímkou jedné skladby na London Sessions :( Stejně tak je vynikající i Her Alibi, který tedy jak je nahraný na CD je dost odlišný, co se svýho zvuku týče, který není v původní verzi ani zdaleka tak "sweeping" jako v týhle verzi - každopádně jeden z nejlepších delerueových kousků, který zůstává bez oficiálního releasu. Pak tedy i první kousek, který mě v podstatě spolupřivedl k Delerueovi asice Memories of Me, který šel kdysi v TV a nebýt tedy vydání London Sessions, ještě do teďka bych nevěděl, že šlo o Deleruea, protože jsem v TV chytil jen závěrečné titulky, které jsem díky finální scéně pohřbu s překrásnou delerueovou hudbou nahrál na video a od tý doby průběžně pouštěl pořád dokola ;)
Každopádně co se úplných začátků týče, tak imho nejlepší je tedy asi skutečně London Sessions série a 30 ans s tím, že London sessions spíš pro romantiky a citlivé duše, zatímco 30 ans spíš pro někoho, kdo touží po získání aspoň mírné iluze o skladatelském žánrovém rozsahu. |