Šesté přikázánívysvětlím s potěšením: pro lid izraelský platilo, že je "národem vyvoleným" a proto povinným, kromě jiného, zachovávat čistotu rasy. Starý zákon, do něhož přikázání patří, pořád dokolečka opakuje varování před "ženou cizí", totiž před příslušnicí jiného než izraelského kmene, z níž nemohl vzejít potomek vyvoleného národa.
Rozmnožování vyvolených se přitom dělo na přímý Boží rozkaz, takže "bokovka" byla přinejmenším opomenutím povinnosti. Původní význam by tedy byl do češtiny přesněji přeložen slovem "nezcizoložíš", nebudeš se rozmnožovat mimo svůj kmen, protože pouze ten máš přikázání rozmnožovat.
Předkristovským židům šesté přikázání nezakazovalo potěšení ze sexu a skutečnost, že si tohoto potěšení vydatně dopřával například Abrahám či Šalamoun, je přímo popsána. Šesté přikázání tehdy zakazovalo prznění rasy.
Celou propracovanou koncepci příšerně zkomplikoval Pavel, naprosto opominuvší, že artista na kříži byl především žid, byť značně neortodoxní. Redefinoval vyvolenost a propříště ji vztáhl k víře, nikoliv rase. Tím, kromě jiného, učinil ze šestého přikázání nesmysl a je pozoruhodné, že už za jeho života se někteří všetečkové poptávali, co že jako s tím teď mají dělat.
Odpověď hledají Pavlovi nástupci dodnes, ale to už je jiná pohádka :-)
Můj osobní výklad pro současnost je prostý a vejde se do citátu z Hraběte: nikdy nespi s holkou, kterou nemáš rád. Převzal jsem ho od jednoho starého a moudrého (velmi starého a velmi moudrého) pána. Když svlékl skautský svetr a oblékl kolárek, dodával k tomu "... a když ji máš rád, tak se s ní ožeň, abys potvrdil, že ji budeš mít rád i za devět měsíců". |
Registrace nového uživatele 
