Já žádný nejoblíbenější sólo na bicí nemám :-(
Měl jsem to štěstí, že jsem asi od roku 1983 viděl na videu u našeho kytaristy snad všechny kapely, který mám rád a tím pádem i všechny bubeníky. Tím, že jsem na bubny sám hrál, tak jsem většinou čuměl s hubou otevřenou a nevěřícně kroutil svou mladou, tenkrát ještě vlasatou, palicí. Nebudu radši jmenovat, abych na někoho nezapomněl, snad jen poznámku - mám radši kraťoučká sólíčka (např. v The Cinema Show na Seconds Out nebo konec Rock´n´Rollu na čtyřce LZ) než klasická velká, jako třeba Moby Dick. Živě si pamatuju na neuvěřitelný zážitky z Budy Riche, Lenny Whita, Jerzy Piotrowského a Jirku Hrubeše z Malostranský Besedy, od kterého jsem seděl asi pět decimetrů na koncertě Horkýho dechu Jany Koubkový.
Občas si projíždím ukázky na Drummerwordu a tam hrajou všichni tak strašně dobře, až mi je z toho blbě :-)))
|