Páté pokračování„Packale,“ praví Pandolfo, připitoměle pozorující plesnivá prkna pokrývající průčelí pajzlu.
„Proč pronášíš pramálo pochvalný proslov?“ povídá postava přibyvší před pajzl.
Pandolfo pochopitelně poznal Paolitu. Půvaby postavy podtrhovalo pikantní prádélko, postřehnutelné pod poloprůsvitnou pelerínou. Pandolfo polkl. Prozradit příčinu prachmizerného pocitu, právě projeveného před příslušnicí polosvěta? Pomlčel. Pohlédl před prošoupané polobotky, pak pozvedl pohled.
„Paninko, pijete pivo? Při parném poledni potřebuje panstvo přísun pitiva. Pojďme popít, platím.“ Prázdnota Pandolfova portmoné patrně přístavním povalečem pozapomenuta. Pandolfo přece pozbyl peněz předchozí platbou padělateli Paroubkovi. Přesto předpokládá placení. Pozapomněl? Plánuje podfuk, prohnaný pícaro? Posečkejme.
Paolita pohrdavě pokřivila pysk. „Pouhé pivo? Pravda, plzeňské piju. Přesto při pondělku preferuji portské.“
Pandolfo podruhé polkl. „Potom pozvu paninku příště. Pozítří? Později? Páteční podvečer?“
Paolita poslala polibek. Působivým pohybem polonahé paže přihladila pramen pačesů, překvapivě plavých, padajících přes polovinu pomněnkového pohledu. Proplula přes plácek, probouzejíc pouhou přítomností posud pospávající přebravší pracující. Pandolfo potřetí polkl.
Pokračování příště |