Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Něco navíc v zeleném?
A proč ne...

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Vzpomínky na dětství [ŽP: 6 týdnů] (kategorie Život (nejen) Lopušáků) moderují Tigo, stanny.

Svěřte se - na co ze svého dětství vzpomínáte nejraději, se smíchem nebo s nostalgií a slzou v oku. Na co byste naopak nejradši zapomněli?
Zavzpomínejte na své lásky a trápení, na to veselé i smutné, na vaše milované hračky, učitelky, kamarády, zpěváky a herce... a třeba i na to, jak vás ve školce nutili pít teplé mléko se škraloupem :)
Můžete vzpomínat i na dětství vašich dětí nebo kohokoli jiného.


Tyto chutné a výživné bon-bony a další skvělé výrobky zakoupíte pouze u nás! ..... A co takhle staré hračky? ..... A další staré hračky... ..... Retro Míša


Aktuální ANKETA: Škraloup na mléce?
Klub Adventury ..... Klub Akty ..... Klub Andrzej Sapkowski ..... Klub Animované filmy ..... Klub Antikoncepce ..... Klub Bazar ..... Klub Blogy ..... Klub Bodypainting ..... Klub Erotic art ..... Klub Erotické pomůcky ..... Klub Fetish clothing ..... Klub Freeware ..... Klub Hádání knížek ..... Klub Hlodavci ..... Klub Humoristické knihy ..... Klub Ikonky - jak na ne!!! ..... Klub Koktejly ..... Klub Kriminalistika ..... Klub Nail Art ..... Klub Orální sex ..... Klub Osobnost Lopuchu ..... Klub Piercing, BM + tetování ..... Klub Pozadí ..... Klub Prsa ..... Klub Registrované partnerství ..... Klub Sci-fi a Fantasy obrázky ..... Klub Spore ..... Klub Svatba ..... Klub Tanec ..... Klub Těhotenství ..... Klub Testy ..... Klub Upíři ..... Klub Vzpomínky na dětství ..... Klub Zajímavé krajiny ..... Klub Zajímavé obrázky ..... Klub Závislosti a obsese ..... Klub Ztraceni - Lost
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
   
[ 4151 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
majka 3.2.2006 20:10  202
Teď jsem se dověděla od dětí, že se hlášení při těláku podává pořád. Myslela jsem, že tento zvyk zanikl s koncem totality. Ale prý záleží na učiteli, jestli to hlášení chce mít. Někteří nechtějí.
zidane 3.2.2006 18:10  201
A ad hlášení - co říkáte na hlášení vždy na začátku hodiny - jakékoliv? Nezapomenu na profesora na těsnopis, kterému když jsme v prváku první hodinu někdo zahlásili "Třída 1.A je připravena k hodině těsnopisu..." tak to uťal hláškou "Není připravena. KDyby byla připravena, znamená to, že si teď vytáhnete papíry, já začnu diktovat a vy psát těsnopisem. A to neumíte, takže třída není připravena, třída SE DOSTAVILA" - a od té doby se celý prvák - a myslím, že pro tu prču i celý druhák, pak těsnopis (mnou překřtěný na děsnopis :) ) skončil, hlásilo, že třída se dostavila :)))

Aneb starej pohodář těsnopisář, srandy s ním byl kopec a když si dvě spolužačky zmalovaly kušnu zářivě rudou rtěnkou, zabodoval otázkou "Šilhánková, Zemanová, vy jste k snídani zakously králíky nebo co, že máte tak krvavou pusu?" - třída mrtvá :)))

Nebo hlášení o angličtině - anglicky samozřejmě, kdy se hlásilo "Good morning..." a dál si to nepamatuju, a vždycky v jeden den, kdy byla anglina pátou hodinu, takže začínala v 11:50, tak pokud učitelka přišla po poledni a hlásil nějakej rejpal, hned to změnil na "Good afternoon" - poprvý koukala jak péro, pak už si na to zvykla a sama od sebe po vstupu do třídy zdravila "Good morning/afternoon" podle toho, kolik bylo :D
zidane 3.2.2006 18:04  200
Majka [199]: U nás se to podle abecedy taky zkoušelo, jenže to byla vždy zajímavá "náhoda", že ten, kdo měl mít hlášení a vědělo se, co si o tom myslí a že mu to je - ano,přesně tam - záhadně chyběl :))), čili hlásil ten za ním a učitel už mezitím většinou do další hodiny zapomněl, kdo se chyběním vyhnul hlášení a měl by tedy následující hodinu hlásit, čili v tom byl stejně mamlajs :)))
majka 3.2.2006 16:56  199
U nás to bylo také podle abecedy. Já jsem musela hlášení většinou opakovat, protože jsem ho "nepodala" dostatečně nahlas,
marcela 3.2.2006 16:10  198
hlášeníu nás šlo podle abecedy. Takže se dostalo na všechny. Až na to, že ostatní si z toho "Vyrovnat", "Pozor", "Hlášení hleď" dělali akorát srandu. Jediný, kdo fakt poslouchal (a jsem přesvědčená, že zaujatě), byla učitelka:)))
zidane 3.2.2006 14:02  197
Majka [191]: Mi něco povídej, buzerace na entou, tohle hlášení a velení. Naštěstí u nás se to nestřídalo, hlásil ten, kdo stál v první řadě nejvíc napravo - nejblíž učiteli - a vždycky se našel někdo, komu to nevadilo, čili my ostatní jsme se postavili trošku dál, aby se nás to netýkalo :)))
majka 3.2.2006 12:43  196
Když se narodil můj bratr, byla jsem zrovna v ozdravovn. Rodiče mi poslali telegram "Máme chlapečka Honzu" a já jsem byla zklamaná, že bratříček má takové obyčejné jméno.
mongol mongol co mám dělat? co mám dělat? 3.2.2006 11:20  194
na školní docházce mě nejvíc vadilo ranní vstávání a oblékaní v zimě do studených a navlhlých hadrů, proto sem nosil přibl. do čtvrté třídy denně stejnou teplákovou soupravu s chloupkem vevnitř, v zimě i v létě, na pozemky i na výchovné koncerty, pokud se mi je rodiče pokusili odebrat, šel sem do školy bos, pouze v kousavých punčochákách a tričku
valkil valkil Něco něčeho je ve skutečnosti - ničím ničeho 3.2.2006 10:13  193
Evičku a Monoklíčka jsem taky milovala.
pucmeloud Pučmeloud Samé sádlo..kam šáhnu,samé sádlo... 3.2.2006 10:08  192
MajkaKnížka "Evička a Monoklíček" už čeká doma na moji vnučku!!!! Jó, Miloš Nesvatba uměl knížky pro děti....moderní J.Lada
majka 3.2.2006 00:01  191
Co mi z celé školní docházky bylo nejprotivnější?
Když jsem při tělocviku musela "podávat hlášení". Především jsem za nic na světě nebyla schopná hlasitě "zavelet" a navíc jsem si při tom velení připadala jako blbec. To i střílení ze vzduchovky mi bylo milejší než "podávat hlášení". A to je co říct.
majka 2.2.2006 23:45  190
Divné je, že nemám žádné vzpomínky na to, jak umřela moje babička. Byly mi tehdy čtyři roky, babička onemocněla a jediné, na co si vzpomínám je to, že se mě učitelky ve školce ptaly, jestli je už babičce lépe. Já jsem odpověděla, že ano,ale asi jsem vůbec nechápala smysl té otázky. Pak mě k babičce přivedli (asi se mnou chtěla rozloučit) a mně bylo divné, jak je hubená a žlutá. Ale co jsem si myslela o tom, že babička zmizela z mého života? To opravdu nevím.

Asi v té době se narodila moje sestra. Maminka před porodem pletla takový velice pestrý pruhovaný svetr, to pletení si vzala s sebou do porodnice a já jsem věděla, že maminka odjela pro miminko, ale sháněla jsem se po tom krásném barevném pletení. A také po knížce o Evičce a Monoklíčkovi. Vyhrabala jsem celou svou bednu a Evičku a Monoklíčka jsem nenašla.

zidane 2.2.2006 17:13  189
Pokud jde o nesmrtelnost, tak já mám spíš druhý problém - tři z mých čtyř prarodičů zemřeli v 54 letech, zvláštní náhoda - aneb jestli přežiju čtyřiapadesátku, budu tu snad do stovky :)))

A nemáte nikdo jiné vzpomínky než na smrt a nesmrtelnost? Ať se změní téma? :)

Já třeba vzpomínám, když se 1985 narodila sestra a dostala jméno Adéla, že to bylo velmi neobvyklé, ne jako dneska a třeba teta se mě, když jsme k nim přijeli, ptala, jak vlastně ségře říkáme - nevěděla, jak to vyřešit :)))
margot 2.2.2006 16:26  188
Já myslím, že o nesmrtelnosti přemýšlí dost dětí.
Po smrti syna se už smrti nebojím, chvílema je to jediné, co si přeju. Naštěstí mě to vždycky nějak přejde.
majka 2.2.2006 15:52  187
Slava jako obvykle ví o lidech víc, než o sobě vědí oni sami.
Z lidí, kteří jsou na mé svatební fotografii, je šest mrtvých. Z generace ných rodičů je naživu už jenom moje matka.
A já jsem měla půl roku těžkou hlavu z toto, že mám "cosi" na ledvinách a "cosi" na štítné žláze. Přesto o nesmrtelnost nestojím.Netoužím přežít své děti a vnuky.

V dětství mi otázka nesmrtelnosti vůbec neležela na srdci.

[ 4151 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt