Ekonomický klub - diskusní klub na Lopuchu

Registrace nového uživatele

Návod

Kluby

Archív Lopuchu

Lopuch.cz

Když diskuse,
tak s Lopuchem

Lopuch.cz

Archiv klubu Ekonomický klub [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Svět kolem nás) moderuje Šéf Lopuchu.

Vítejte v Ekonomickém Klubu.

Posláním klubu je:
- diskuse nad aktuálními ekonomickými událostmi a reáliemi z hlediska ekonomické teorie
- odpovědi na dotazy ekonomů, ne-ekonomů i těch ostatních
- volná kategorie -- určí moderátoři podle nálady :-)

Základní pravidla:
1) slušná a věcná diskuse
2) aktuální články vkládejte formou linku
3) snažte se nesměšovat ekonomii s politikou, od toho jsou tu jiné kluby, míra tolerance záleží na moderátorech; chápeme, že to jsou spojené nádoby, avšak výkřiky typu „za inflaci může ČSSD“ či „s ODS pomřeme hlady“ nikam nevedly, nevedou a ani nepovedou
4) nebojte se zeptat, pokud něčemu nerozumíte

Spřátelené kluby:
Volby, Levice vs. pravice, Politika a dění ve světě

Současné téma

DOLAR

ANKETA (od miny)

Nastavení klubu

Nastavení práv

Homepage

Anketa

Help

[ 2286 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


	vinyl - ...jen si hraju 26.2.2007 10:25	204
	"Sazba centrální banky je "jen" sazbou za kterou si půjčují komerční banky od banky centrální. "...A od které se ovšem všechny sazby v ekonomice odvíjejí. mina: Jako "ta pravá úroková sazba ve které se neprojevuje žádné riziko" se většinou používá výnosová míra dlouhodobých státních dluhopisů. Při diskontování se k ní ovšem přičítá přiměřená riziková přirážka. mina 192: co je na tom nejasného? Psal jsem, že CB reaguje změnou sazeb na nepříznivý vývoj inflace. Nízká inflace implikuje snižování, případně nezvyšování sazeb.


	25.2.2007 13:34	203
	maebdekuju


	25.2.2007 13:34	202
	maebdekuju


	25.2.2007 12:52	200
	mina1. Jistě. Ale platí, že pokud by platila tato teorie, nemůžeme mluvit o preferencích současné spotřeby před budoucí (subjekt se chová tak, že spotřebovává pořád stejně). Ale jsem rád, že se shodujeme v tom, že se například tato teorie nevylučuje se záporným úrokem. Z čehož vyplývá, že záporný úrok není podle ekonomie (obecně) nesmysl. Je to možná nesmysl pod Fishera, nikoliv podle teorie obecně:-) 2. Ptala ses, odpovídám:-) 3. Martin Mandel a Vladimír Tomšík: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice, nakladatelství Management press


	25.2.2007 12:19	199
	maeb1. na rozdil od fishera, hypothesa zivotniho cyklu nerika nic o vysi uroku ani zpusobu mezicasoveho rozdeleni prijmu. pri negativnim uroku je jasne, ze lide budou hledat alternativni moznosti, treba investice do akcii, nemovitosti nebo investice v jine mene. tato hypothesa sice zaporny urok nevylucuje, ale ani nijak zvlast nepodporuje. 2. to je mi jasne. tahle debata o urocich vznikla spis mimochodem, protoze plcarrot psal o prime umere mezi inflaci a sazbou (nominalni). nechtela jsem se bavit o tom, jakou urokovou sazbu povazovat za tu "spravnou" ale jak ovlivnuje banka ekonomiku (hlavne inflaci), zmeni-li urokovou sazbu. I kdyz i tema o tom, jak zvolit spravne urokovou sazbu je zajimave 3. muzes mi nejakou knihu doporucit?


	24.2.2007 19:28	198
	minaad záporný úrok: Á, Irving Fisher:-) Já s tím v zásadě souhlasím, takže hádat se nebudu (i když je to úvaha velmi zjednodušená). Ale upozorňuji, že to je jedna z teorií, nikoliv jediná, která vysvětluje mezičasovou spotřebu. Například hypotéza životního cyklu (člověk rozděluje své příjmy mezi období tak, aby spotřebovával během svého života přibližně stejně) - pokud by platilo převážně toto, pak se to se záporným reálným úrokem v podstatě nijak nevylučuje. ad "pravá" úroková sazba - to záleží na trhu, který zkoumám (Peněžní trh nebo kapitálový trh? Mezibankovní trh nebo trh úvěrů nebankovním subjektům? A jakých úvěrů? A jakým nebankovním subjektům? Atd., atd.), ale asi by byla nejlepší nějaká referenční sazba - v podstatě založená na váženém průměru sazeb různých subjektů na tom daném trhu. ad příklady: Já si to už moc nepamatuju, musel bych se podívat do nějaké chytré knihy:-) Ale pokud se nemýlím, tak třeba jeden vliv (z mnoha) byl založen na tom, že řekněme zvýšení úrokové sazby zvýhodňuje věřitele a zároveň znevýhodňuje dlužníky. Tj. věřitelé spotřebovávají více, oproti tomu dlužníci méně. Změny spotřeby mají pak vliv na ceny. A teď záleží na tom, jestli je v ekonomice převládají věřitelé nebo dlužníci (a taky na tom, které subjekty jsou těmi věřiteli/dlužníky).


	24.2.2007 17:47	196
	maeb [193]: dekuji... a klidne se do toho plet vice :) mina [195]: Že se vám do toho pletu, ale nesměšujte pojmy nominální (reálné) úrokové sazby se sazbami centrální banky. Pod pojmem nominální či reálná úroková sazba se myslí spíše sazba trhu, která není stejná jako repo/lombardní/diskotní sazba centrální banky (přestože sazby centrální banky mají jistě na formování tržní sazby svůj podstatný vliv). Sazba centrální banky je "jen" sazbou za kterou si půjčují komerční banky od banky centrální. - tohle jsem se presne snazil nejak vyjadrit, ale maeb to rekl lepe... :)


	24.2.2007 17:01	195
	Záporný reálný úrok není z ekonomického hlediska nesmysl. Proč by měl být? protoze podle jednoducheho ekonomickeho pravidla by melo platit ze dnesni spotreba je vic cenena nez spotreba zitrejsi, tudiz by melo byt "oddaleni konzumu" kompensovano pozitivnim urokem. nekdy se sice stane, ze je realny urok negativni, ale co ja vim, neni to tak casto, a jen kratkodobe. (mozna se pletu, ale moc tech negativnich prikladu neznam) mimochodem, ktery urok potom beres jako "tu pravou" urokovou sazbu (napr. pri abdiskontovani). ja jsem myslela, ze repo sazba plati jako urok ve kterem se neprojevuje zadne riziko, tudiz je pro tyto kalkuly vhodny. Jinak tech sazeb je na trhu nekolik a lisi se od institutu i formy uveru ci ulozeni penez tak jak poznat, ktery je pouzitelny? mohl bys mi prosim te napsat vic o tech pro-proti inflacnich vlivech (priklady) a dekuju za odpoved!


	24.2.2007 16:17	194
	mina: Záporný reálný úrok není z ekonomického hlediska nesmysl. Proč by měl být? To je naopak situace, která nastává celke často... (i u nás, jestli se nepletu).


	24.2.2007 16:08	193
	Že se vám do toho pletu, ale nesměšujte pojmy nominální (reálné) úrokové sazby se sazbami centrální banky. Pod pojmem nominální či reálná úroková sazba se myslí spíše sazba trhu, která není stejná jako repo/lombardní/diskotní sazba centrální banky (přestože sazby centrální banky mají jistě na formování tržní sazby svůj podstatný vliv). Sazba centrální banky je "jen" sazbou za kterou si půjčují komerční banky od banky centrální. Jinak ten proces jakým dnes ovlivňuje centrální banka inflaci pomocí úrokových sazeb (a to platí víceméně pro ČNB i pro FED) je založen na prognóze budoucího vývoje ekonomických veličin (jako je např. HDP, devizový kurz, úrokové sazby), očekávání subjektů apod. Tyto odhadnuté údaje se pak dosadí do určitých rovnic (několika desítek), které jsou specifické pro každý trh a v konečném důsledku znamenají vztah mezi úrokovou sazbou centrální banky (nejčastěji repo) a očekávanou inflací. Pokud chce centrální banka změnit tu očekávanou inflaci (chce naplnit svůj tzv. inflační cíl), může změnit repo sazbu a tím postupně zapůsobit na celou řadu jiných veličin v ekonomice, v konečném důsledku zvýšit/snížit inflaci. Ten vztah mezi repo sazbou a inflací není obecně jednoznačný, tj. nelze říci že např. snížení reposazby povede vždy k růstu inflace, protože například to snížení repa má jisté pro- i protiinflační vlivy a skutečně záleží na podmínkách té které ekonomiky, jaké vlivy nakonec převáží. Dá se asi říci, že restriktivní měnová politika (tj. zvyšování sazeb) vede nejčastěji k nižší inflaci, ale jak říkám, nemusí tomu tak být vždycky. A jen taková hnidopišská poznámka naokraj, americký FED není americká centrální banka, ale je to systém složený z (tuším, že) 12-ti různých amerických centrálních bank :-)


	24.2.2007 15:25	192
	v jedne ze zprav CNB se pise: "CNB muze vlivem nizsich inflacnich tlaku oddalit zvysovani urokovych sazeb". Vinyl pise "šéf Fedu nedávno označil inflační rizika za "mírnější než doposud", čímž naznačil snížení sazby" proc? muze mi tohle nekdo vysvetlit?


	24.2.2007 15:07	191
	odkud mas ty cisla? ja mam tady zpravu CNB z 2006 - prumerna rocni inflace 2,5 %, prumerne rocni repo sazby 2,5 % - podle me je zaporny realny urok z ekonomickeho hlediska nesmysl, jestli ma vyjadrit mezicasove preference. me zajima inflace v USA ne v cesku, jak ta je ovlivnena rozhodnutim FEDU (ci vice versa)?


	24.2.2007 14:18	190
	mina [189]: tak nemluvim jenom o USA... dival jsem se na nase... repo sazba 2T - 2,5%, inflace pres 3% = zaporna hodnota... chapu tvoji otazku, ale uz jsem odpovedel - jsou ruzne pristupy k pohledu na inflaci... klasikove ti reknou, ze rozhodnuti CNB ovlivni inflaci, keynesianci ti reknou, ze inflace ovlivni rozhodnuti FEDu... vyber si...


	24.2.2007 11:15	189
	plcarrotzaporna? Uroky FED (cerven 2006) 5,25 inflace 4,0 % (dle zpravy CNB). to mi porad vychazi na 1,25 % realnych uroku. odkud mas tu informaci, ze by r bylo zaporne? navic me zajima, jaky vliv bude mit toto rozhodnuti na vyvoj inflace, nebo jak inflace ovlivnuje rozhodnuti FEDu o urokove sazbe.


	23.2.2007 18:44	188
	mina [187]: mluvila jsi o FED, tedy americke CB, ta pouziva nominalni urokove sazby... - tam mi jen vypadlo to "y", v tomto si neodporujeme... ale nerekl bych, ze v souvislosti z urokovymi mirami by se pouzivali "realne" a "nominalni" miry... je proste jedna a basta... navic v soucasnosti by takova "realna" mira byla zaporna, coz se mi nezda...

[ 2286 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


(c) 2001-2011 Lopuch.cz Kontakt