zadáníNic se nepohnulo. Vítr v kalném světle hvězd šelestil travou. Podél horizontu opět zářily hvězdy, nerušil je žádný stín.
Oba se vrátili k ohni. „Co to bylo?" otázal se ********.
***** zavrtěl hlavou. „**** mluvil... o čemsi..."
Spali lehce a snažili se střídat na stráži. Když konečně přišlo ráno, oba se cítili velmi unaveni. Hledali nějakou stopu nebo znamení, tam, kde mysleli, že stál stín, ale mladá tráva nic neprozradila. Uhasili oheň a podle slunce zamířili k jihu.
Mysleli, že brzy překročí nějaký potok, ale nestalo se tak. Buď všechny další potoky tekly od severu k jihu, nebo už prostě žádné nebyly. Pláň či pampa, po níž kráčeli a jež jim připadala stále stejná, byla pořád vyprahlejší a šedivější. Toho rána nespatřili žádné keře ****, jen drsnou šedozelenou trávu, která se táhla do nedohledna, až k obloze. |