| zadání„Víte, generále, těžko mohu být váš stoupenec, i když vaší logice je nesnadné odporovat. Je pravda, že jsem vám příliš neodporoval, nikoli však proto, že s vámi souhlasím. Společnost, v níž žiji, je do té míry dokonalá, že mi nedává do rukou dost přesvědčivých argumentů proti tomu, co je podle mého názoru barbarství. Ba dokonce bych řekl, že spíš podporuje vaši argumentaci než mé námitky a že mluví pro to, abyste pokračoval ve svém špinavém díle. Ano, je to tak, generále, já jsem také ve slepé uličce. Nemohu nic dělat ani s touto společností, ani s vámi, a jsem s to dosáhnout jenom nepatrného dobra – a sice zachránit život nešťastným obyvatelům kopule. Sto padesát dětí, mezi nimiž je syn mého přítele a dítě paní D******* – je vaším rukojmím. A nejenom vaším. Jsou vlastně rukojmím všech nedostatků naší společnosti – pochopil jsem to už před hezkou chvílí, generále, ale stále jsem v cosi doufal, hledal východisko, nechával vás, abyste se beze zbytku vymluvil…“ |
Registrace nového uživatele 
