MFF Karlovy VaryMoc dokumentů jsem ve Varech neviděl, ale tady je pár slov o těch výjimkách:
Za plotem, režie: Marcin Sauter, délka: 12 minut
Polský vítěz 3. ročníku festivalu studentských filmů Fresh Film Fest byl uvedený v pásmu Fresh Selection - pět filmových nadějí, odehrává se na jednom dvorku a titulní plot jakoby tento prostor odděloval od naší normální reality. Nic zvláštního se tam neděje, kamera jen sleduje, co dělá několik dětí. Těžko popsat proč, ale nakonec to byl nejlepší z dokumentů, co jsem ve Varech viděl.
Potom jsem se vypravil na tři půlhodinové dokumenty z východu, které reprezentovaly Soutěž dokumentárních filmů. Ne všechno však dopadlo podle očekávání:
Uku Ukai, režie: Audrius Stonys, délka: 30 minut
Litevský dokument je „meditativní obrazovou esejí“ bez komentáře. Záběry na různé pohybové aktivity starých lidí (ale ke konci i běžícího psa nebo cvičící mladé dívky) byly esteticky vytříbené, ale nedávalo mi to žádný smysl. Silně jsem se u toho nudil...
První zastávka, režie: Šuchrat Machmudov, délka: 26 minut
Uzbecký dokument sliboval zážitek jako z festivalu Jeden svět. Měl líčit osudy dětí vyrůstajících bez domova v ulicích Taškentu. Bohužel, režisér onemocněl, leží v taškentské nemocnici a film měl přivézt s sebou... Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když vyjádřím domněnku, že slušný počet diváků přitáhl na projekci právě tenhle film. :-(
Artěl, režie: Sergej Loznica, délka: 30 minut
Ruský dokument předváděl namáhavou práci čtveřice rybářů snažících se vylovit ryby zpod tlustého ledu Bílého moře. Černobílý materiál, dlouhé záběry střídané zatmívačkami (že by si už i dokumentaristé hráli na Tarkovského?) a nakonec podivný závěr. Místo nějakého úlovku nám režisér ukazuje záběry vody proudící kolem tajícího ledu. Sorry, ale tohle jsem nějak nepochopil.
Závěr: Viděl jsem tři dokumenty během nichž nezazněl žádný komentář, ani nikdo nepromluvil na kameru. Zdá se, že část dokumentaristů se vrací k němému filmu. Tenhle trend mě nějak nebere. |