Polívka kupodivu pořád baví.
Co se Krause týče, koupila jsem si první číslo toho jeho nového časopisu KRAUS., abych neopovrhovala něčím, co jsem nečetla. Bohužel bych řekla, že zvítězila forma nad obsahem. Je to velká grafická exhibice, která až nasírá, protože vidím, že kdyby tam nebyl ten „umělecký“ rozmach a bylo to trochu zpravodajsky střízlivější, byla by stránek tak asi třetina. Očekávala bych, že u Krausova časopisu půjde spíš o obsah než o formu. Formát (rozměry) je sice úctyhodný, ale nepraktický. Kombinace příliš širokých stránek a těžkého (kvalitní papír, hodně stránek) provedení je dost nešťastná (při čtení ve vaně jsem to pociťovala dvojnásob).
Obsah (textový, tematický)… No já nevím, ale první číslo bych očekávala nadupané. Místo toho mi většina textů přišla taková „tak co bysme teda napsali…“. Plácání, omílání známého, vykrádání... Snad jen rozhovory jsem si přečetla bez připomínek. Jo a zrovna od Krause, bulvárobijce, bych nečekala až tak velkou inspiraci bulvárem. Viz např. několikastránkový článek o Ivetě Bartošové (už to téma) – kdosi vlezl do archivu bulvárních deníků, posbíral nadpisy o Bartošové za posledních x let a udělal z nich článek. Stylem: „Začátkem dubna Blesk napsal, že je Bartošová na dně a léčí se. Už v červnu se však můžeme dočíst, o tom, že Iveta je šťastná po boku nového milence Podhůrského. Idylka netrvala dlouho, protože o měsíc později se z titulních stran dozvídáme, že za krachem vztahu jsou nevěry.“ Tímto způsobem zmapovali Ivetčin život od „únosu“ do letošního roku a pár stránek je na světě (ono při řádkování „2“ to není až tak těžké).
Hodně toho také dokázali vytěžit z tématu sex…
|
Registrace nového uživatele 
