Pozvání do kina
Pojď se mnou, má milá, dnes do kina.
V podvečer na mezi se začíná.
Tráva už zabírá levnější místa,
promítač Měsíc si svou lampu chystá.
Vezmi si raději sukni strakatou,
sedadla vyhloubím do hlíny patou
na místě vyhřátém v poledním slunci
tam, kde se po ránu prohání srnci.
Anebo jestli chceš soukromou lóži,
skryjem se pod keřem hustého hloží.
Parfém letní noci vetřeš za uši,
až budem na nebi hledat Venuši,
kterak se mezi svým hvězdným komparsem
pomalu blíží ke konjunkci s Marsem.
Pojď se mnou, má milá, do bijáku,
odlož si u šatny z vlčích máků,
makovým lístkem pak ozdobíš spánky.
Dvě koly koupíme si od studánky,
maliny nebudou chybět na stole,
popkornu můžeš mít celičké pole.
K místu nás dovede uvaděčka,
víš, ta, co jí chybí osmá tečka,
při slabém blikání světlušky.
Lupeny máme od pastušky,
vítr mu vyfoukl dva z tobolky,
když věsil na keře své fáborky
a šípkům přelakoval nátěry
na počest té naší premiéry.
Pojď se mnou, má milá, do kina,
vždyť je to zábava laciná.
Až se venku setmí světla
na louce, která rozkvetla,
promítnou příběh o lásce
a o toužení, které chce
v setmělém sále sevřít ruku,
když za sterea žabích zvuků
zelení koníci dovádějí
a vzduch se rozvoní po šalvěji.
Dávají film o chytání raků,
o touze jetele po čmeláku,
o zajíci, který peláší strání,
možná, že bude i o milování. |
Registrace nového uživatele 
