pár poznámek :)Mlčení jehňátek je asi můj nejoblíbenější film, v kině jsem ho kdysi viděl snad pětkrát a pak nesčetněkrát na videu. Skvělá je i kniha, která se četla jedním dechem. Scénář je vynikající adaptace, která si z knihy vzala to zásadní a především ještě vybrousil dialogové scény mezi Hopkinsem a Fosterovou. Ti dva hrají opravdu jako o život, jejich společné scény patří k vrcholům kinematografie. Navíc i režisérsky je film vynikající. Každá minuta filmu je perfektně promyšlená, každý záběr dokonale zinscenován. Všimněte kolik je tu dlouhých záběru bez střihu, které se určitě musely složitě připravovat.
Pak jsem četl Červeného draka, který je jako kniha přinejmenším stejně dobrý jako kniha o Jehňátkách. Lecter tady má podstatně menší roli, ale příběh je strhující a moc se mi líbila postava Willa Grahama. Viděl jsem starší zfilmování Michaela Manna a moc mě nenadchlo, těšil jsem se proto na novou verzi, která se měla točit s neskutečně vynikajícím obsazením (Hopkins, Norton, Fiennes, Watson, Hoffman) a nakonec výsledkem byl veskrze průměrný film. Byla to s tímto obsazením promarněná šance, nechápu proč to někdo dal zrovna Rattnerovi. Asi se vycházelo z toho, že kdysi i Jonathan Demme, dřívější režisér komedií všechny překvapil propracovaným thrillerem. S Ratnnerem to tedy IMHO vůbec nevyšlo. Navíc bohužel můj milovaný Hopkins tady v té roli to někdy žene až k sebeparodii, byl to jeden z mála filmů, kdy se mi jeho výkon zrovna stoprocentní nezdál (a zrovna v roli, v které jsem ho kdysi objevil)
Zcela zvláštní případ je Hannibal. Kniha už mě bavila o dost méně než Červený drak a Mlčení jehňátek. Přišla mi překombinovaná, závěr zcela nelogický, silně proti předchozímu vykreslení charakteru Starlingové. Lecter už je tu vyloženě vykreslován jako vyloženě kladný hrdina. Všechno co udělá je hned "prudce elegantní" apod. - už v tom Harris moc tlačil na pilu. Na film jsem si musel trochu zvykat, při prvním zhlédnutí jsem čekal něco na způsob Jehňátek, což asi většina lidí, a to byla chyba. Nešlo o thriller, nešlo tu děsivý příběh, prostě se člověk musí jen opájet postavou Lectera (Hopkins opět výborný) a nadhernou Florencií. Nakonec se tedy z Hannibala stal můj celkem oblíbený film, který se sice Jehňátkům vyrovnat ani nemůže, ale který má hned několik scén, ke kterým se rád vracím. Navíc podobně jako Jehňátka Hannibal má i výbornou hudbu.
Hannibal-Zrození - tuto záležitost jsem pouze viděl jako film. Na knihu se vůbec nechystám. Film mi přišel zcela průměrný, ne vyloženě špatný. Dokonce bych mu přisoudil i určitou zajímavost, jen mi přijde zcela nesmyslné, aby patřil do Lecterové série. Kdyby se hlavní hrdina nejmenoval Lecter, asi by se mi na film dívalo lépe. Takto jsem se jen díval co za naprosté nesmysly byl Harris schopen své nejslavnější postavě přisoudit - Litva, samurajský výcvik apod. |