Funkce sociální je tedy nejdůležitější, ale k tomu, aby si člověk věc X pořídil, musí tato splňovat i další podmínky, mít požadované (subjektivně vnímané) praktické a estetické kvality. Potud rozumím.
Sociální funkce může být, pokud se nemýlím, dvojí, někdy těžko rozlišitelná: zdobnost a vyjádření sociálního statutu. Stále rozumím.
Kde se ale bere ten obecněji sdílený pocit, že věc, která přiměřeně zdobila a vyjadřovala vlastníkův sociální statut vloni už tuto funkci letos neplní? Odkud třeba vlastníci předmětů s "omezenou společenskou životností" čerpají informace, které předměty jsou "in" a které "out"?
|