Itálie je v principu stejná jako cokoliv jinýho na západě. Velkej rozdíl je v tom, že je zakázáno stopovat i na dálničních benzínkách (na parkovišti, výjezdu) a cajti to ve většině připadů netolerujou. Pokutu nedávaji, ale upozorní vás, že tady stopovat nesmíte, i když to neni dálnice, musíte jít somrovat na pumpu. Často hrozí, že za chvíli tady projedou znova a jestli vás nachytaji, bude to už velkej problém. Nejlepší je stopovat na výjezdu z benzínky, ale dávat pozor jestli na benzínku nepříjížději cajti a kdyžtak se rychle přesunout na trávník a předstírat piknik.
Se znalostí italštiny to bude pohodička. V Říme sou na spaní dobrý parky, kterejch je tam spousta, ale večer zavíraji a správce vyhazuje lidi. Takže buď je potřeba jít do velkýho parku, kde se člověk před tim správcem schová nebo se s nim domluvit nebo jít spát do vyhrazenejch prostorů na venčení psů, který v noci nezavíraji. Pozor na to, že parky se chvíli po uzavření kropí.
Co se týče výjezdu z tak velký krávy jako je Řím, tak jedině hromadnou dopravou do blízkosti dálniční benzínky; ve směru na jih první, druhá (už si musíš jen najít jak se tam s MHD dostat), ve směru na sever můžu osobně doporučit stanici vlaku Settebagni, odkud je to kousíček na první benzínku ve směru na Florenc. Ale pozor, je třeba celkem složitě najít podchod pod dálnicí na východě vesnice, kterej vede přímo k benzínce a nesnažit se dálnici překonat severně přes nájezd nebo nedalekej most, i když budou lidi řikat, že je to jediná možnost. Problém je v tom, že italský benzínky sou těžce oplocený a často je kolem udělaná kuli zvěři neprostupná hradba z křoví. Je potřeba se pokud možno dostat nějakou silničkou přímo na benzínku.
Lze doporučit dělat si stopařský cedule, při tranzitování kolem velkejch měst je to přímo nutnost.
Konec blogu. |