phailo [267]: Dohody dvou, tří, pěti, sedmi, deseti lidí co někam jdou... vidím těch pár kuřáků, kteří v hospodě nekouří, protože jsou tolerantní vůči svým přátelům nekuřákům, se kterými do ní šli. A taky vidím ty zástupy nekuřáků, kteří dobrovolně načichnou, protože jsou tolerantní vůči svým přátelům kuřákům. Proč jsou ty rozdíly tak velké? Protože jedna skupina je závislá a druhá ne. Tvé heslo "život je otázkou priorit" v podstatě znamená, aby se nekuřáci vůbec nestýkali s kuřáky a aby vůči nim byli naprosto nekompromisní. A v tom je myslím hlavní problém, který jaksi nelze redukovat na nabídku a poptávku. Ano, při striktním oddělení obou skupin by se mohly vytvořit naprosto nezávislé trhy. Bohužel život takhle nefunguje.
Ad náklady hospody - opět 173. Kuřáci tvoří podstatnou až bych řekl většinovou část klientely průměrných restaurací (podle toho, kolik utratí) a zbytek tvoří nekuřáci. Tudíž provozování nekuřácké restaurace v podstatě mimo mainstream, jak píšeš. Proto do ní už z principu nemůže přijít tolik lidí (všichni kuřáci, kterých je mnohonásobně víc než těch nekuřáků, kteří by šli pouze do nekuřácké restaurace). Pro hostinského je tím pádem mnohem výhodnější provozovat normální hospodu, kde se dá kouřit. Pokud tedy bude provozovat nekuřáckou, už z výkopu nevydělává tolik, kolik by mohl. Co to znamená? Buď donutí hosty, aby mu tuto ztrátu nahradili, nebo povolí kouření, nebo se nechová racionálně. Tím pádem nekuřáci budou v těchto restauracích platit za to, že se v nich nekouří. Už tato vyšší cena než ve srovnatelném kuřáckém podniku odrazuje další část poptávky nekuřáků. Další dodatečné náklady vznikají tím, že síť nekuřáckých restaurací není zdaleka tak hustá, jako u kuřáckých. V důsledku se nekuřák A přemůže a jde načichnout, protože alternativy jsou pro něj příliš nákladné, nestřetne se s nabídkou a možnost "neobchodovat" je pro něj ještě méně lákavá než načichnout. Volí horší, ale dostupnější službu. Jiný nekuřák B zaplatí za nekuřáckou hospodu klidně víc a je spokojen.
Nekuřák má v každém případě nižší užitek v poměru k ceně než kuřák, ale patrně ne tak nízký, jako by měl kuřák v nekuřácké restauraci. To je možná rozhodující. Příčinou tohoto stavu je, že není závislý na nikotinu. Tato závislost nemá v podstatě žádný pozitivní účinek. Podle mého názoru to není nic, co by se mělo podporovat. Zákaz kouření v restauracích je jistě nesmyslný, ale řešení navrhovaná Scalexem nesmyslná nejsou. A i ta zvýhodňují skupinu, která nezneužívá drogu, což je podle mého soudu normální a - ano, klidně řekni, že obecný zájem je zlo vždy a všude - žádoucí stav. Stejně jako je podle mě žádoucí podobnými prostředky modifikovat trh práce tak, aby se na něm uplatnili zdravotně postižení.
Můj hlavní problém s kouřením i jiným nezodpovědným chováním ovšem vyplývá z existence veřejného zdravotního pojištění. |
Registrace nového uživatele 
