Dnes rano jsem si jeste vzpomnela na par veselych prihod :)
1) Normalne mi nevadi jehly ani krev, proto jsem se u odberu krve chovala vzdycky tise a slusne, ale kdyz jsem jednou (muj vek cca 6 let) videla, jake rodeo se u pani doktorky odehravalo, rekla jsem si, proc to nezkusit :) Sla jsem do ordinace, byla usazena do kresla, sestricka se na me usmala, protoze vedela, ze ja jsem hodne dite a nejsou se mnou problemy - ten den se ale seredne spletla :) Nasledovalo kroceni drave zvere, musim se pochlubit, ze jsem ze sebe vydala uplne vse, maminka se tenkrat asi musela hodne divit. Zmitala jsem se tak, ze mi sestricka malem vypichla oko a jehla nakonec skoncila v jejim predlokti :) Po tomto nespornem uspechu jsem se uklidnila a nechala si odebrat krev jako zpusobna a dobre vychovana holcicka :)
2) Jeste co se odberu krve tyce - asi v 11 letech, po zmene lekare a tim padem i zdravotni sestry, jsem natrefila na jednu, co to absolutne neumela. Byla uz stara (rozumej, asi 30 let :) ), takze se rozhodne neda mluvit o tom, ze by se to teprve ucila. Ac mam krasne viditelne zily a nikdy nebyl problem je najit, sestricka se trefila asi az na paty pokus (vyzkousela postupne levou i pravou ruku). Kdyz se ji to konecne povedlo, asi proto, aby mela jistoto, jehlou jeste v zile zakroutila - dodnes nechapu proc, asi to byla hnusna sadistka. Od te doby mam v ohybu prave paze viditelnych nekolik der a asi 1 cm dlouhou jizvu.
3) U more jsem slapla zrejme na morskeho jezka, skacela jsem se - nastesti v melke vode a na breh me museli odnest. Nastesti to asi za hodinu preslo. Zrejme byl nejaky jedovaty, ci co, nebo jsem se trefila akorat na nerv - nemohla jsem hybat nohou.
4) A posledni historka, taky od more. Pozahaly me meduzy, ale to je tak bezne, ze vas s tim nebudu vice zatezovat. Jizvy nemam, palilo to priserne. Mela jsem rudy pruh od trisel pres bricho. |