PračkaTak jsem si o víkendu trochu hrál se svým novým mazlíkem, pračkou VPI HW 16.5. Dojmy jsou, jak se dalo očekávat, veskrze pozitivní. Neměl jsem sice silný několikanásobný orgasmus jako kdysi FK v recenzi, ale pozitivní přínos je zaznamenatelný. Nejdůležitější je pochopitelně snížení praskotu a šumu, zlepšení zvuku záleží na desce. Pral jsem především kousky různě problematické a zde se praní projevilo zjemněním zvuku, širší bází a větší přirozeností. Ovšem nikterak zásadně.
Např. velmi povedenou desku PF Meddle jsem považoval za zvukově slabší (na vině může být italský pressing, jak známo, až na jednu výjímku :-), moc kvalitě nedají). Po vyprání jsem si jí s radostí poslechl a výtky zmírnil. Dále namátkou třeba u Camel: Mirage došlo vedle zmíněného ke zlepšení dynamiky. Největší šok ovšem způsobilo vyprání alba Potměšilý host. Časté praskání úplně zmizelo, deska nepřeskočila ani na obvyklých místech a zvuk byl nadherně čistý a přirozený. Běhání mrazu po zádech se znásobilo.
Shrnuto: pračka je nutnou výbavou každého, kdo to s vinylem myslí trochu vážně, asi jako nutnou výbavou každého člověka je kartáček na zuby a deodorant. :-)
PS: Provedení pračky je ovšem poněkud slabší - nepřesné slícování bočnic, křivě nalepené podložky víka, nepříliš pečlivě nanesený silikon. Na funkci to sice nemá vliv, ale po shlédnutí provedení pračky bych si gramofon VPI nikdy nekoupil. |