Myšpulín 42175 - zvuková kvalita obecněNerozumíme si úplně.
Ten prefrenční problém se zvukovou kvalitou se obecně týká už samotného zvuku neamplifikovaných nástrojů, kdy mezi posuzovateli nedojde ke "kvalitativní" shodě, cituji Syrového: "Pojem špičkové zvukové kvality respektive zvukového ideálu je už spojen se subjektivně individuální, často neopakovatelnou představou zvukové "krásy", respektive s filozofickým postojem ke zvukové informaci. Pouze ve výjimečných případech, jako u Stradivariho nástrojů, odráží zvukový ideál obecně akceptovatelný, nikoliv však objektivizovatelný postoj ke zvuku vůbec."
Jinými slovy¨. My se mezi sebou neshodneme, díky své jedinečnosti :-), ani na tom, který nástroj zní (naživo) kvalitněji, natožpak u reprodukovaného zvuku, který je z principu výsekem z reality.
Tomuz tvému příkladu rozumím, ale ...
Já ani nechci mít doma realitu typu saxofon zařízlej do mejch učí jako naživo z jednoho metru, ta imprese tam prostě u reprodukované hudby vždycky bude, u každého v jiné požadované míře, já si chci pomocí hudby vymodelovat svou náladu ... a to může být i nehlasitým piánko poslechem ...
Někdo jiný si třebas tu svou náladu vytvoří, když mu to naopak hraje doslova jako naživo se vším, reálnou makrodynamikou, se špičkami xy decibelů, atakdále.
Z principu proto ani nemůže existovat jeden typ správného reprodukovaného zvuku. Co bych si počal v paneláku večer, v místnosti ani ne 4x6 metrů, s "živým" rock bandem, natožpak symfoňákem naplno, v celé jeho makrodynamické velikosti a reálné hlasitosti?
Každý hledáme svůj zvukový ideál v rámci svých potřeb a možného. A je to tak dobře.
To není nic proti vývoji zařízení s co nejlepšími parametry, ba právě naopak ... kdyby existoval ideální aparát, tak by se jenom doplnil ideálním procesorovým zvukomodelingem a každý by si nastavil to své, podle účelu, potřeb a preferencí.
|
Registrace nového uživatele 
