Není to k žítí, snad spíš horor,
zbalím si bágl a prchnu do hor,
v klidu přírody, v zimě, chladu,
najdu vnitřní rovnováhu.
Reklamy blikají, stále svítí,
nutí mě konzumní způsob žití,
krev se bouří, žaludek zvedá,
takhle se žíti vážně nedá.
Nahoře v kopcích vůně lesa,
nad hlavou modrá nebesa,
v srdci oheň a láska čistá,
nacházím k žití nová místa.
Přinesu dříví, uklidím sekeru,
zatopím v krbu v šedém podvečeru,
připravím koupel, lože ke spaní,
zlíbám tě v noci při milování. |