Tenhle muj vyplod se vam asi nebude libit. Po technicky strance je to trosku nedodelany, ale snad to pretpite.
Z ulice slyset je smich divky opile,
piskani frajeru postavy otyle.
Hostinsky obchazi stamgasty v lokale -
- zaplatit, vyblit se u svoji postele.
Ja koukam z pokoje, okno mam privrene,
jak liba ho ve stinu, liba ho - a me ne!
Chtel bych to nevidet, pohled svuj odvratit.
Nejde to, nejde. Jak soudnost neztratit?
Vzdechy hluboke do noci se vryvaji,
prochazi vsemi zdmi - i usi me potkaji.
A scena (jak v divadle) dal odviji se,
pod mymi okny vasni ji hori lice.
Plane i duse ma, ne vsak vasni spalovana.
To bolestna touha je mi tolik znama.
Vylecit nejde nikdy nezhojena rana.
Snad jen, kdybych uz nedockal se rana.
Rano prijde, nebude se zdrahat sera,
jen hlavu mou nikdy neopusti chmura.
Tak potichu ctu si Empedokla a chci,
chci najit stejne sil.
~ |
Registrace nového uživatele 
