Ano, ja souhlasim s tim, ze kdyz si tohle vsechno napises sam, tak to bude rychlejsi (co do behu programu), o tom se nikdo nebavi. A kdyz opustis C a napises to v assembleru, tak to bude jeste rychlejsi. Tady jde o to, ze kdyz tam ty volani se spolecnym osetrenim chyby nebudou tri, ale bude jich tam patnact, tak se ve svem zpusobu zacnes upisovat k smrti. Navic typicky skutecne nebudes moct jenom zavolat if (!otevriSoubor()), protoze taky treba budes chtit mit v nejake promenne, kterou predas tomu osetrovani, ulozene trochu lepsi upresneni toho, co se pri otvirani souboru stalo, takze tam skutecne bude neco jako int flagChyby = otevriSoubor(); if (flagChyby != NO_ERROR) osetriChybu(flagChyby);, tedy dalsi silene dlouhe kusy kodu (pokud to samozrejme nebudes delat pres nejakou globalni promennou, coz taky neni moc hezke.
Ale v principu jde o to, ze pri tomhle postupu osetrovani kazde chyby v kazdem miste, kde muze nastat, drive nebo pozdeji na neco zapomenes, je to prakticky nevyhnutelne. A kdyz ne Ty, tak nekdo jiny, kdo dela na temze projektu. Takze mozna Ty sam si veris natolik, ze takovehle chyby neudelas a na nic nezapomenes (a ziskas par pomerne zanedbatelnych promile vykonu, pokud tedy zrovna nepises soft pro jadernou elektrarnu, kde by to mohlo hrat vetsi roli), ale pro vetsi tymovy veci je mechanismus vyjimek (plus nejake interni guideliny o tom, jak jej pouzivat) nedocenitelny. |