Aby to nevypadalo, že tě kritizuju z pozice dobrého básníka, dám sem jeden svůj pokus a můžeš mi to hned vrátit.
Věnováno osudu
Bůh dal přes oči mi pásku,
řekl - to je dobré a to zlé,
teď choď a čiň jen lásku,
tím smyješ všechny hříchy své.
Však vidím dobře na dálku,
teď stojím mimo morálku.
Poslouchal jsem starce z nebe,
obšťastňoval všechny, všude -
- jen ne sebe!,
myslel jsem svět lepší bude.
Však vidím dobře na dálku,
teď stojím mimo morálku.
Když padl stařec slabý k zemi
a ležel tam až do noci,
že zbytečný jsem, zdálo se mi,
když nejsem s to mu pomoci.
Však vidím dobře na dálku,
teď stojím mimo morálku. |