Rehabilitace upírů - z National GeographicUpírů se od dob hraběte Drakuly lidé bojí. Na krk si dávají věnce česneku, do bytu instalují zrcadla a pod postelí mají přichystaný dřevěný kůl. Upíři podle legendy za tmy vstávají z hrobů a vyssávají krev z krku živých lidí.
Toliko legendy. Ale upíři existují i v reálu. Jsou to vlastně netopýři druhu Upír obecný, původem z tropických oblastí Ameriky. V noci tito osm centimetrů dlouzí savci pijí krev dobytka. Při tomto sání občas mohou přenášet nakažlivé choroby, například vzteklinu.
Nyní je čas jejich špatnou pověst rehabilitovat. Je možné, že jim někteří lidé budou vděční za záchranu života. Upírci totiž při kousnutí své oběti do rány vylučují enzym, který rozpouští krevní sraženiny. Právě krevní chomáčky (tromby) vyvolávají srdeční infarkty a záchvaty mrtvice.
Upír kousne svou oběť, a z rány začíná vytékat krev. Upír nesaje, ale líže ji, a aby rána dlouho krvácela, vypouští do ní své sliny. V těchto slinách objevili vědci enzym, který brání srážení krve. Je to protein Desmodus rotundus salivary plasminogen activator (DSPA).
Na vývoji nového trombolytika pracují společně němečtí a mexičtí badatelé. Prostředek je testován společností Paion v druhé klinické fázi na pacientech a jeho uvedení na trh je plánováno na druhé pololetí roku 2006.
Podle vědců, kteří se jeho vývojem zabývají, působí DSPA na krevní sraženiny mnohem cíleněji, než jediný dosud povolený přípravek stejného určení TPA. Jeho účinnost tkví v tom, že příslušný enzym se skutečně aktivizuje teprve při kontaktu s fibrinem, který vzniká v cévách při srážení krve. Kromě toho DSPA působí ještě až devět hodin po mozkové mrtvici.
Netopýr - upír
Zdroj: Srom/hranetVědci se dlouho zabývali odchytem malých upírků u jejich jeskyní v Mexiku. Pochytali jich přes tisíc, a přitom se naučili mnohé o jejich způsobu života. Upíři se prý nevyznačují jen vyspělým sociálním chováním, nýbrž také neuhasitelnou žízní. Upírek, který sám váží 25 gramů, dokáže bez problémů vychlemtat 15 mililitrů krve naráz - a je pak tak těžký, že už není schopen vzlétnout a nezbývá mu, než se dobatolit zpátky do jeskyně pěšky.
Od devadesátých let ale vědci vyrábějí upíří enzym synteticky, takže již nemusí po nocích vysedávat před jeskyněmi. Až se bude vyrábět lék ve velkém, bylo by to velmi nepraktické. |
Registrace nového uživatele 
