tak já to taky shrnu (a pak dočtu těch dalších 340 příspěvků)
přes ty chmurné pověsti, co ke mně o sedmičce doléhaly, jsem nakonec byla vcelku mile překvapená...
několikrát jsem knížku odložila a musela si dát pauzu na čtení (jinak jsem jí přečetla vpodstatě za víkend), zejména ve chvílích kdy sem už už uvěřila, že Snape je zlořád. Opravdu se mi líbil nápad ze sedmi Pottery, Princův příběh i to, že Brumbálova smrt měla další rozměr, nejen sebeobětování. Myslím, že Snape s Harrym si to jinak než v myslánce vyříkat nemohli, nedokázali spolu prostě mluvit... Za dobré považuji užití kamene, když jde Harry do Zakázaného lesa.
líbil se mi moment v havraspárské věži, když Amycus plivnul McGonnagallové do tváře
líbil se mi Neville a to, že sejmul Nagini
líbil se mi souboj paní Weaslyové s Belatrix
Hodně mě Rowla naštvala s Lupinem a Tonks, umřít, když mají Teda a ještě za scénou... hádka Harryho s Lupinem mi přišla zvláštní, byl to snad první Harryho "dospělý moment".
Něco bylo možná až moc překombinované, ale nakonec jí to docela vyšlo...
Chtělo by to víc McGonagallové a Nevilla, jejich objevení se v závěru sem uvítala. Ostatně počítám, že McGonagall se stala ředitelkou Bradavic...
Epilog byl divnej, jako výčet jmen v kalendáři, něco tomu chybělo... ale Albus Severus potěšil.
|
Registrace nového uživatele 
