Mon Amour - Píseň lásky Já splétám ti tu píseň z děsivého ticha,
jednotlivá slova nestydatě lichotí tvým hříchům
a zvrácený refrén zakleté, zmučené duše
je pospojován zaschlou krví.
Ono karmínové: "Mon Amour!" zrychluj ti tep,
až touha se stává slastnou, nekončící bolestí.
Vykřikneš do půlnoční tmy -
tvé hrdlo pukne pod emocemi, jež tě rozechvěly.
Již pro tebe není pomoci…
Necháváš své tělo rozsápat démony
skrývajícími se mezi řádky mé písně,
jejíž melodie pochází z nejtemnějších koutů vědomí.
Já seschlou rukou mrtvé stařeny diriguji
disharmonii obludného orchestru,
nechávajíc znít nostalgický zpěv flétny,
co tě zaživa stáhne z kůže.
Ó, mon Amour, slyš árie,
jež byly složeny jen pro tebe a tvé smysly.
Nechť s každým dalším tónem rozpadá se tvé tělo v prach!
Dovol, prosím, dětem mé písně,
by jejich rety zrudly mízou tvých žil.
Ó, mon Amour, nepřestávej prosím poslouchat
mé upřímné vyznání zběsilého citu,
co otřásá celým sálem,
pomalu ubíjejíc zvědavé publikum stínů.
Pověz, Mon Amour, vzrušují i tebe jejich prosby?
Mon Amour? Mon Amour?
Proč nedýcháš, mon Amour?
|
Registrace nového uživatele 
