Ach jo ... a já u toho tak slzela dojetím :)
elgyn, asi Tě zklamu, ale zaštrachala jsem si v "Kronice českých zemí" (2003) a tam to vůbec nevypadá na nějaký obecně zakořeněný a "konzervativní" názor. Spíš v tom mají páni historikové pěknej maglajz :)
Osobně si myslím, a něco jsem v tom smyslu i přečetla, že Lokýtek by takovou akcí příliš riskoval, po vyjmutí Václava z říšské (?)klatby by to přecejen byla odsouzeníhodná královražda a on si tenhle hazard nemohl dovolit - kdyby se náhodou na něco přišlo, nikdy by jeho titul v Polsku nedošel podpory v Říši.
Královnu Violu bych taky hned vyloučila (že já tu Vaňkovou četla, teď mam v hlavě ohledně některých lidí velice romantické představy :), sama by se tím přece hodila mimo vysokou hru a, z toho jak o ní mluví prameny, nebyla zdaleka tak průbojná jako Rejčka, spíš taková hodná šedá myška ... jen si vzpomeňte, jak potom poslušně mazala do kláštera.
A stejně tak i bývalého rivala v Uhrách Caroberta, Václav tam byl už přece mimo hru a pokud se nemýlím, předal svatoštěpánské korunovační klenoty nějakému bavorskému knížeti, aby si tam nabil obličej místo něj :)
Pro ty kdo mají výdrž přikládám ten článek z kroniky:
Kdo byl vrah?
Za královraha byl v české tradici označován „Durynk“ (Dalimilova kronika). Olomoucké nekrologium uvádí jméno Konrád „de Mulhow“, Zbraslavská kronika podezírá durynského rytíře Konráda z Botenštejna. Pan z Botenštejna skutečně existoval, ale žil v Durynsku i poté, kdy byl Václavův vrah po činu zabit.
Podle názoru Dalimila chtěli Habsburkové definitivně zničit Čechy a podřídit je Němcům. Původcem vraždy by proto měl být Albrecht I., ale nikoli bez domácích pomocníků.
Štýrská rýmovaná kronika zase přičítá vinu mladým českým pánům, kteří s králem často pili. Vrahem byl prý Odolen z Vildštejna. Kronika uvádí, že králem zastrašení mladíci losovali, kdo vraždu provede. Nato navazuje výklad českého kronikáře z 14. století. Opilý Václav prý rozbíjel hliněné hrnce, oslovoval je jmény velmožů a vyhrožoval jim smrtí, pokud mu nevrátí hrady.
Takto kolektivně zosnovaná vražda se však vymyká dobové realitě. Také vysílání úkladných vrahů panovníky nepatřilo do středoevropských zvyků. Zabití jiných vládců té doby bylo většinou aktem osobní msty. Málo přesvědčivé je také údajné spiknutí Václavových hostitelů v Olomouci – děkana Budislava a Albrechta ze Šternberka.
A přece k útoku došlo ...
|
Registrace nového uživatele 
