Ještě k tomu pražskému koncertuByl to pro mě obrovský zážitek, vidět a slyšet Tori naživo, ke konci představení jsem stál pod pódiem a byl jsem od ní na dosah ruky- přesto jsem měl z koncertu trochu smíšené pocity. Sterilní, vypolstrované prostředí Pakulu, pořadatelé s estébáckými manýrami (jsem měl pocit, že mě snad dají dýchnout), sál zaplněný sotva ze 3/4 (a to ještě minimálně třetina návštěvníků byli cizinci). Vrcholem trapnosti bylo, když se během komorního setu začaly vyprazdňovat přední řady a lidé odcházeli- prominentní místa v předních řadách měli většinou prominenti, kteří to asi měli zadarmo a ani nevěděli, na co vlastně jdou- možná znali tak maximálně Sleeps With Butterflies- chtěl bych vidět, jak jim spadla čelist, když zjistili, jaký živel Tori ve skutečnosti je.:)
Taky reakce publika byly zpočátku velice rozpačité- až na pár výjímek velice chladné a odměřené- a když stojíte na pódiu, tohle všechno cítíte velice dobře. Proto mi Tori zpočátku připadala taková trochu rozpačitá a odměřená.
Vlastně až úplně na konci, kdy se oddělilo zrno od plev a zůstali jenom opravdoví fanoušci, dostal ten koncert grády. Jinak atmosféra celkově nestála za nic.:( |