Nejnovejsi kousek se Jimi (potkanici) povedl dnes v noci - protoze si libuje v aktivitach jako je hlodani tvrdeho chleba (docela hlucne) nebo trhani papiru (velice neprijemny zvuk, vhodny pro nocni buzeni), davame ji na noc do vedlejsiho pokoje. Nedavno jsem zakoupila vetsi klec, u ktere jsem se ujistila, ze dvirka nelze "potkani" silou otevrit. Tento predpoklad se vsak po nekolika bezproblemovych dnech ukazal mylnym, kdyz jsem rano vkrocila do pokoje a dvirka zela dokoran. Naivne jsem jeste zkontrolovala klec, jestli tam Jimi prece jen neni (muselo ji to z jejiho ukrytu pripadat velice vtipne) - samozrejme, krysa nikde.
Vzhledem k tomu, ze jsme po stehovani, v pokoji je smesice nejruznejsich veci (obleceni v nekolika taskach, knihy, srolovany koberec, kufry ...) a tedy milion moznych ukrytu. Zacali jsme s pritelem (ktereho jsem za timto ucelem vzbudila cca o hodinu drive, nez je zvykly vstavat, tudiz byl ve velice spatne nalade) propatravat vsechny tasky a baliky s oblecenim. Po kratke dobe mi vsak bylo jasne, ze chceme-li neco najit, nezbyde nam nez vsechny veci postupne z pokoje vynosit (pritel se po tomto zjisteni zatvaril opravdu osklive).
Po vyneseni vetsiny veci (cas mezitim vesele ubihal a me bylo naprosto jasne, ze dnes do prace rozhodne neprijdu vcas) a asi 86 jizlivych poznamkach nezbylo uz moc mist, kde by potvora mohla byt schovana - prohledali jsme i ty - a nikde nic. Pritel se na me podival pohledem "Ja se na to muzu ..." a prchnul do loznice, dospat aspon cast casu, o ktery jsem ho tak hrube okradla. Jimi uz docela slysi na jmeno a vetsinou pribehne, takze jsem ji zkusila zavolat (delala jsem to ostatne uz pri stehovani veci z pokoje, ale asi me nebylo pres pritelovy nadavky slyset ...). V nastalem tichu jsem zaslechla sramot - bezva, je tady ... ale kde? Pokracovala jsem ve vyvolavani a s hruzou zjistovala, ze sramot patrne vychazi z hromady jiz vyklizenych veci ... ! Pri predstave, ze to vsechno budu tahat zase zpatky (a tentokrat sama) a pohledu do zrcadla na tu zubozenou, rozcuchanou, zaprasenou postavu mi nebylo do skoku.
Nebudu popisovat potupne tahani baliku zpet na jejich puvodni misto, zakopavani o ruzne veci - vysledek je ukopnuty palec, narazene koleno a drapanec na prave ruce - usili vsak bylo korunovano happy-endem. Bestie se urcite celou dobu kralovsky bavila, jak ze sebe delam trotla. Kdyz zbyvalo na misto vratit poslednich nekolik veci, vybehla zpoza srolovaneho koberce s velice potouchlym vyrazem a rozhodnutim nedat se jen tak polapit - to se podarilo jen za cenu dalsich nekolika drapancu, pro zmenu na druhe ruce. Pote byla umistena do klece, na jejiz dvirka byl pridelan zbrusu novy zamek, aby se vyspinkala do ruzova a byla pripravena na dalsi nocni taskarici.
Letela jsem do prace jak smyslu zbavena a jenom se modlila, aby se ta mrcha nenaucila odemknout zamek ... |
Registrace nového uživatele 
