mausiprvní čtyři knížky se mi moc líbily, ale ted už mi to připadá dost nastavované, ale je fakt, že jsem se nedostala za 30. stranu, i když jsem doslistovala do konce. Jsem celkem alergická na jeho Přemysla Otakara II., který je líčen jako náladový tyran a podle poslední stránky jsem pochopila, že Oldřich byl - chudák - sváděn Kunhutou... Vůbec mi to nezapadá do Vaňkové. Třeba se ti bude líbit.
Taky jsem se pokusila přečíst Richenzu Antonína Polácha, ale marně. Fakt nemusím vědět, kdo byl neschopný milostného aktu a co všechno musela Richenza udělat, aby manželství bylo dovršeno. A pokud umírající král Václav II. žadoní, aby mu říkala v posledních chvílích Vašíku, tak nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Mimochodem - vždycky jsem žila v iluzi, že Jindřich z Lipé si nemohl Elišku vzít ani kdyby chtěl, protože byl ženatý, ale v téhle knize chce - a moc.
Chtěla jsem ji přelouskat kvůli Janovi z Vartemberka, ale nešlo to. Kromě toho, že je neustále klidný a ve stínu úžasného Jindřicha se o něm dozvíme jenom to, že má šestnáctiletého syna a zemře ošklivou smrtí. A s Eliškou si nezačne jen proto, že na to nemá odvahu. BUď je to paskvil nebo umění.
Za každou druhou větou jsou čísla odkazující na vysvětlivky, což mě vyhazuje z kontextu.
Dynastie Morlandů: Sbohem, Viktorie!
Hornblower
Nejdřív Horatio a lady Barbara a teď Hotspur? Náhoda? ;-)
DM 26 Království snů
Vůbec se mi do ní nechce. Ne že by nebyla skvělá, ale při představě, že dlouho nebude žádná další...:-(
Nicméně se už na scéně objevila císařská rodina (to jsem ani nečekala) a Titanic je na cestě.
Druhého dne jmenoval král cara admirálem flotily (...), že (car) jmenoval krále admirálem ruského námořnictva. Admirál Fisher, člen anglické suity, který při té příležitosti seděl vedle Venetie, jí pošeptal, že je to pocta všech poct, protože celou ruskou flotilu až na jeden křižník potopili v poslední válce Japonci a nyní leží na dně Tichého oceánu.
;-)
|
Registrace nového uživatele 
