Bublatakhle nejak?
To vše jsou skutky shovívavosti, nikoli milosti.
Shovívavost má nezávislý úsudek, nesoudí podle formule, nýbrž
podle slušnosti a dobrého práva. Může i osvobodit i určit pokutu,
jak velikou chce. Nic z toho nedělá, jako by udělala něco méně
než spravedlivého, nýbrž jako by bylo nejspravedlivější právě to,
co určila. Odpouštět je však netrestat toho, koho soudcové uznali
trestným. Milost je prominutím náležitého trestu. Shovívavost
dává najevo především to, že prohlašuje, že ti, které propouští,
neměli vytrpět již nic jiného. Je úplnější než milost, čestnější.
Spor, jak já myslím, je o slovo, ve věci je však shoda. Moudrý
mnoho promine, zachrání mnohé, jejichž duch není docela zdráv,
avšak jeho nemoc je vyléčitelná. Bude napodobit dobré hospodáře,
kteří nepěstují jen stromy rostoucí rovně a vysoko; i k těm,
které něco pokřivilo, stavějí opory, aby se rovnaly. Některé
prořezávají, aby větve nedusily vzrůst; některé pro špatnou půdu
chřadnoucí hnojí; některým, kterým se nedaří v stínu jiných
stromů, otvírají přístup světla.
Moudrý uvidí, kterak je kterou povahu třeba pěstovat, kterak se
napravují chyby. |