Například tak, že neznámkuje, ale rozdává kredity a body za aktivitu (které když si žák po hodině nepřijde zapsat, tak jakoby je neměl) a až na rodičáku jednou za čtvrt roku ti řekne, na jakou to asi vypadá známku. Češtinu učí metodou odpřednášení látky jako na střední škole. Nevysvětluje - prý se dá najít všechno v učebnicích. S čímž bych souhlasila v případě střední nebo vysoké školy. A to je taky její argument, že takhle aspoň budou připravení na střední školu. Fakt si myslím, že na základce se má hlavně probíraná látka vysvětlovat a pracovat na "příkladech" a když je ve třídě sedmnáct děcek, tak se dá najít i nějaký prostor na probrání a procvičení látky tak, aby se dala pochopit.
Naprosto souhlasím s propojením a vzájemným pochopením souvislostí mezi předměty jako je třeba dějepis, zeměpis, občanka, přírodopis. Ale v češtině mi přijde zadádění experimentů trochu mimo mísu.
A už jednu špatnou zkušenost z nových metod v češtině máme - v první třídě čítanka "čtení s pochopením" - velice pěkná učebnice, moc hezky zpracovaná, byla prezentována tak, že děti to strašně baví, vlastně čtou hned od začátku, nemusí se slabikovat. Jo, kluka taky bavila - jenže nečetl, ale pamatoval si všechny řádky a články nazpaměť a přišli jsme na to doma náhodou až koncem první třídy - takže jsme strávili prázdniny učením se číst.
Dnes jsme společně vybrali dvě knížky a už trénujeme. |