„S psaním si vystačíme.“
Nezaplakal jsem, jen mě zaujala ta sebereflexe a hlavně několik z dnešního
pohledu "prorockých" výroků. Jednak o tom, že v dnešní době lidí všeobecně méně
čtou ("Když to řeknu hodně zjednodušeně, je třeba přijmout fakt, že čtenáři,
zdecimovaní obecnou tendencí časopisů a častou zkratkovitostí internetu, jsou
méně ochotni číst dlouhé texty, a je potřeba jim trochu, opakuji trochu, vyjít
vstříc. Navíc, což je myslím logické, postupující věk a zaměření nás vedou ke
slabosti pro pohlednější a elegantnější grafiku. Je to věčný boj – grafik chce
„vzduch“, autor hájí písmena. Hledáme kompromis")
V rozhovoru je zmíněna i možnost, která patrně (jak jsem to pochopil z
dosavadních informací) hrozí i českému vydání Cinemy ("... vychází ještě
v Maďarsku a Polsku a obě tyhle mutace od počátku fungují metodou skládání
článků z německé Cinemy + pár stran vlastního obsahu. My jsme si od počátku
dělali svůj časopis a děláme si ho jako jediní pořád. A majitel licence dostává
své měsíční poplatky, a pokud je totožné logo, je mu zbytek jedno").
No a na závěr pochopitelně prorocké: "Nejsem si jistá, jestli za 17 let bude
Cinema ještě vůbec existovat. Resp. určitě ne ve stejné podobě. Je mi to trochu
líto, protože patřím k lidem, kteří mají tištěné slovo rádi, rádi čtou na
nejrůzněji nepohodlných místech a papír jim doslova i přeneseně voní. Nelze si
ale dělat iluze: právě s filmovými periodiky vedle těch hudebních internet
zamává asi nejvíc. Nedokážu dnes odhadnout, do jaké až míry, ale budu se tiše
modlit, aby tu vedle lidí hodiny zírajících do monitorů zbyli i takoví, kteří si
budou chtít číst na papíře".
Pokud mohu mluvit za sebe, text na papíře čtu ze všeho nejraději. Nedovedu si
představit, že by časem zmizela tištěná periodika a už vůbec ne, co bych dělal
až/když k tomu dojde. Ale to bude asi tím, že jsem staromilec, který dodnes píše
většinou své nápady a texty nejprve ručně na papír a pak je teprve přepisuje.
Ale to už jen tak na okraj. |