Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Já Vánoce juchuchu
oslavím na Lopuchu!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Čisté radosti života [ŽP: 3 týdny] (kategorie Život (nejen) Lopušáků) moderují Rooz, Tygricka.

Tak tenhle klub je pro snílky a blázny, kteří se umí radovat z úplně obyčejných věcí, bez kterých si nedokáží představit svět. Dá se pod tím představit mnohé, takže se nebojte zamyslet a prozradit na sebe, bez čeho by pro vás svět potemněl, zevšedněl a byl smutnější. Co ve vás dokáže vybudit radost větší, než by si kdo uměl představit? Jsou to knihy, cesty, vítr, hudba?

Mezi ty mé Čisté radosti života patří například čaj. Šálek teplého sypaného čaje, který držím v ruce a upíjím, dokáže dokonale pročistit mou mysl i mou náladu, pozvednot mě do jiného světa vždy, když je mi smutno, je to přítel, který nikdy nezradí ani nezklame, bez čaje by ten můj svět byl rázem mnohem chudší.

Můžete prozradit, jak se to stalo, že se daná prostá věc stala pro vás nezanedbatelnou, kdy a jak vás naposledy přesvědčila, že je tak krásná a důležitá.

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
   
[ 4499 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
margot 18.8.2005 07:40  43
Ha - objímači stromů.
hbwanderer 18.8.2005 06:34  42
Pár desítek stromů jsem pokácel. A to i zdravých. Vždycky mi ho bylo líto a v duchu jsem se omlouval. Pár stovek stromů jsem ovšem i vysadil. Stromy jsou krásné.
jentak 18.8.2005 00:44  41
Oblaka jsou úžasná věc (připojuji se tímto k jejich obdivovatelům). A slunce na modré obloze také. Zejména po ránu. Párkrát v životě už mi ten pohled pozvedl náladu v situaci, kdy jsem to docela naléhavě potřeboval.
Taky mám rád listy stromů prozářené sluncem - když ležíte na trávě třeba pod starým ořechem a díváte se na listy zespoda. Slunce nevidíte, ale víte, že tam je, a některé listy jako by ožily; ne pohybem, ale světlem.
Stromy mi vůbec dělají velkou radost - ty mám rád snad všechny. Připadá mi, že mají noblesu a důstojnost, jaká mnoha lidem chybí (nechci být misantrop). Obzvlášť mě dojímají schnoucí, ale stále statečně se držící bizarní veteráni, na kterých se zjara proti všemu očekávání zazelenají mezi pahýly jedna nebo dvě větve.
p4f 17.8.2005 22:43  40
Ahojte, tá fotka je fakt nádherná. Ja, okrem rodiny si neviem život predstaviť bez hudby. Patrím do kategórie HiFi pozitív, teda pacient postihnutý abstinenčnými príznakmi pri dlhodobej absencii kvalitného zvuku. A to je fakt nirvána, sadnúť si, otočiť regulátor hlasitosti viac vpravo, vlžiť ob¾úbený disk, zavrieť oči ... a vychutnávať čisté zvuky akustickej gitary, spev, varhany, čoko¾vek. Okrem Death Metalu, samozrejme. Patrím aj k vyznávačom anlógového šialenstva, teda s rovnakým pôžitkom si vychutnám aj gramofón, či kazeťák. Cítiť dych speváčky, počuť gitaristu prehmatávať akordy, basy cítite v oblasti brucha ako akustický tlak, nie však agresívne, či dunivé. Všetko v príjemnej harmónii, myšlienky, problémy či starosti sú v tej chvíli mimo tela, myse¾ zamestnáva len kvalitný zvuk, šíriaci sa okolo ... nirvána.
rottenfox 17.8.2005 17:16  39
nejradši chodim sám a kolem třiceti kiláků. Jen s párkama, rohlíkama a pár lahváčema.
gotreg 17.8.2005 17:15  38
Takové procházky mám rád (i když spíš +15Km). I s tím "magickým plynutím myšlenek", když se člověk dostane do určitého tempa a rytmu. Jen by mi tam vadil kokoliv další :-)
margot 17.8.2005 14:55  37
Tak další přírodní zážitek:
O dovolené jsme s manželem chodili na procházky se psem. Ostrou chůzí jsme si dělali takový pravidelný okruh - lesem, polem - zhruba asi tak 3-4 km. Většinou jsme si vůbec nepovídali - a to na tom bylo právě skvělé! Nepadlo jediné slovo, oba pohrouženi do vlastních myšlenek a přece jsme měli dobrý pocit ze společné procházky. Kdybysme si začali povídat, už by to nebylo ono. Člověk měl pocit, že ten druhý jeho myšlenky slyší a souhlasí s nima.
(Chvílemi to bylo až magické, cítila jsem, jako by tam náš syn byl s náma.)
rottenfox 17.8.2005 14:47  36
Takhle na skálách nad údolím sem vždycky byl. Sám nebo s Marvem. Je to nádhera.
rooz Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 17.8.2005 14:41  35
A vítr obecně. Neuved jsem ho v záhlaví náhodou. Stát na skále a hledět do údolí. Být vysoko nad okolní krajinou, sám, jako na konci světa a nebo s člověkem, který to cítí stejně jako vy. A hledět na obzor a nechat si čechrat vlasy větrem. Být tam nade všemi a nade vším. Najednou se zdá všechno tak malé a nicotné, můžete tam sedět hodiny a přemýšlet a snít...

Jsem velmi potěšen, že jsem mohl být nápomocen ke zlepšení tvé nálady. Nezapomínat na tyhle krásné věci a pořádně si uvědomit, jak jsou důležité je důležité :-)
hbwanderer 17.8.2005 14:29  34
Nebo jiná radost:
Prvně jdete a kouknete na teploměr a z okna na silnici. Pak podle toho vyndáte potřebnou kupu oblečení a navlečete to na sebe. A uvnitř už cítíte, jak to mrazí a šimrá zároveň. Pak dojdete do garáže a odplachtujete motorku. Obout, nasadit rukavice a přilbu a startnout motor. Než to vytlačíte ven, tak se to rozehřeje. Koně se rozbublají a rozueřvou a ve vás to šimrání zesílí. Na dvoře z kopečka cvaknout jedničku, aby se rozlepila spojka, vyřadit a ven. Pak na to sednete, rozjedete se, šáhnete rukou před reflektor jestli to svítí, uvelebíte zadek do sedadla a tradá. Poplácat motorku po nádrži, jak pěkně šlape. Přes vesnici piánko, za přejezdem už plnej a šepot květin se změní na řev. Na státní odpich a hurá do serpentin kolem přehrady, řadit, brzdit, přidávat plyn, koukat kolem sebe, předjíždět autaře a vychutnávat si chod motoru, svistot větru a jak to dobře sedí v zatáčkách a táhne do kopce. No není to na motorce nádhera?

Vyloženě mi tenhle klub spravil náladu, když jsem se mohl rozepsat. Mějte se, já jdu na tu masáž...
rooz Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 17.8.2005 14:28  33
Lesy jsou úchvatné v každou denní dobu. Možná, kdybych měl dost kvalitní foťák se stativem a trochu víc se orientoval, při jakém světle a úhlech fotit, že by mě to chytlo taky tak. Člověk nejen, že v lese je a vychutnává si jeho krásu, ale navíc má radost i z něčeho dalšího, co mu přináší ještě něco navíc do těch vjemů. Jinak to foto v záhlaví prý není nijak upravováno, nejsem totiž příznivcem jakýchkoli zásahů do fotek, i kdyby to mělo být třeba jen oříznutí okraje, protože je tam něco, co tam nepatří. Ale to asi všichni, co to dělají s takovou láskou, jako HBWanderer...
manka manka Každá závislost se - počítá... :-) 17.8.2005 14:24  32
O napětí a radosti z focení bych taky mohla cosi napsat, ale už mě to přešlo. Můžou za to cca tři filmy nevědomky exponované s nefungující závěrkou... :-((
rottenfox 17.8.2005 14:19  31
HBWandererJá raději do lesa chodím na jaře. Letošní jaro jsem trávil v hlubokých lesích dny i noci. Ale o tuto radost jsem přišel po schlédnutí Záhady Blair Witch. Teď se do lesa moc bojím. A dřív to byla moje největší radost.
hbwanderer 17.8.2005 14:15  30
Ale abych tu nechmuřil. Představte si les, na podzim, zamlženo, ale občas prokukuje sluníčko, ještě barevné listí na stromech. A všude absolutní ticho. A vy sundáte brašnu, postavíte stativ, vyndáte foťák po dědečkovi, velkej jak půl complu, natáhnete závěrku, dáte drátěnou spoušť, pak tam běháte s expozimetrem, pak hledáte záběr, čekáte na sluníčko, protože mezi tím zašlo a všude ticho, jenom vám od úst jde obláček páry. A pak se ozve CVAK a máte to v komoře. Pak jdete zpátky dva kiláky k autu nebo motorce, tím tichem a listím. A ten film s tím foťákem nosíte roky, protože takovejch snímků uděláte pár a zbytek fotíte praktičtější zrcadlovkou. A já letos na podzim ten film dofotím, cvaknu dvanáctý poslední snímek a nechám to vyvolat a budu překvapenej, cože jsem to před pár rokama fotil. No není to fotografování krásné?
hbwanderer 17.8.2005 14:14  29
To teda čumím, co tady máte za klubík. Ten mi asi dlouho vydrží. Ta fotka mě taky dostala.

Fixace na věc mě přešla už dávno. Dřív to bylo bez nepředstavitelné, ale pak o tu věc člověk přišel (rozbila se, ztratila) a člověk žil dál. Člověk si ale musí vážit úplných maličkostí, která má. Např. mě teď napadlo. Mám nohy v suchých a čistých ponožkách. Něco o čem si voják v poli může nechat zdát. Za půl hodiny jdu na masáž zad. Super relax. Přítelkyně mi píše, že mě miluje, i když to byla před tím samá protivná esemeska. Nic mě nebolí. Práce mě baví, prachy mám. Kurva, měl bych bejt spokojenej, ale když si vzpomenu na kamaráda, co mi umřel před nedávnem, tak to není ono. (viz klub Panzer General).

[ 4499 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt