HUGHES ZLÍN - noční prvoreportík GLENN HUGHES – ZLÍN, MASTERS OF ROCK, 20.5.2008
KVETOUCÍ ATOMOVÝ NARCIS
Když jsem četl v Glennových odpovědích na mé otázky samé funky, funky, funky, měl jsem z koncertu trochu obavy. Nové album jsem ještě neslyšel a setlist se doslova hemžil novinkami.
První údery Crave a obavy byly ty tam. Funky ano, ale pulzující pod hradbou hardrockových zeppriffů. FunkyZepp skrz na skrz. Paráda! Ke konci skladby si Hughes poprvé protáhl svůj ječák. Další tři skladby z novinky pokračovaly v lajně tvrdého funky s občasnými kaleidoskopickými výlety směrem k psychedelii, kdy si JJ Marsh s chutí zavazbil a Glenn ve finále Oil And Water rozbalil své skalpelové nerezové rejstříky naplno, atmosféra houstla k bodu varu.
Hendrixovsky drnčivé i bustrované intro přešlo v barretovskou ulítlou zvukomalbu, a znalci se už olizovali, protože věděli své ... vlna tsunami se s rachotem vyvalila zdola a kolosální Mistreated nás všechny pohltila. Omamná čtvrthodina v jiném světě musela každého vnímavého rockera zasáhnout přímo na komoru. Jako v transu jsem kmital spolu s věrně sejmutou blackmoreovskou vyhrávkou, následoval jsem Glenna až kamsi do stratosféry, celým tělem vnímal přechody z rozevlátého hard´n´blues do hardrockového šikanzenu i Glennovy vokální proměny v a´capella pasáži, i závěrečné orgastické forte. Sám Maestro se emotivně vyznal z toho, že v této skladbě se často dostává někam mimo realitu a chvíli mu trvá, než si po jejím odeznění uvědomí kde je ...
zbytek u mě JINDE ... dobrou, "zítra", kdo ještě byl? |
Registrace nového uživatele 
