chasseur: Dceru sochare jsem zacla cist, ale bylo to na me moc depresivni... Nekdy se k tomu vratim, az seberu odvahu.
Jo a konkretne Muminni moudra jsem v ruce nemela, ale brr, uz ten nazev... obecne tyhle vybery citatu, "to nejlepsi z dila" a podobne zalezitosti hodne nemam rada.
theophill: Finsko-svedska spisovatelka Tove Janssonova napsala a sama si nadherne ilustrovala serii knizek o skritcich muminech a dalsich tvorech. Maji takovou hodne specifickou poetiku. Ted jsem koukala do Archivu, pred dvema lety se tu o nich mluvilo... A kdyz uz za ne zase agituju, dam sem ukazku z Carovne zimy (snad to Pallando nebude vadit).
"Tiki, buď tak hodná," prosil a tahal ji za svetr.
A ona přívětivě řekla:
"Tamhle máš toho, co bydlí pod mycím stolem."
Bylo to poměrně malé zvíře se štětinatým obočím, sedělo samo a civělo do ohně.
Muminek se vedle něho posadil a řekl:
"Doufám, že suchary nebyly moc staré."
Zvíře na něj pohlédlo, ale neodpovědělo.
"Máte velmi štětinaté obočí," pokračoval muminek zdvořile.
Zvíře s obočím odpovědělo:
"Snadaff umuh."
"Jak prosím?" zeptal se muminek udiveně.
"Radamsa," řeklo zvířátko zlostně.
"Má svůj jazyk a myslí si, žes je urazil," šeptala Tiki na vysvětlenou.
"To jsem přece vůbec nechtěl," řekl muminek celý nesvůj a dodal prosebně: "Radamsa, radamsa."
Zvíře s hustým obočím bylo teď vzteky úplně bez sebe, zvedlo se a zmizelo.
"Co mám dělat?" otázal se muminek. "Bude bydlet celý rok pod mycím stolem a nedoví se, že jsem mu chtěl jen něco pěkného říct!"
"To se stává," řekla Tiki. |
Registrace nového uživatele 
