Jsem nad tím ještě přemýšlel a napadlo mě, jestli v aťasu prostě člověk nemusí bejt prostě odvážnej, nechce-li bejt nudnej. A tím nemyslím ty baby slíkat, i když to funguje nejsnáz, ale vlastně i odfocená, smyslnedávající pičovina, typicky baba s rukama zalomenejma natřikrát a účesem z vesmíru, kouřící doutník a jen v kalhotkách, dobře nasvícená, je větší prdel než "obyčejná holka obyčejně vyfocená" (i když chápu, že to je vlastně ekvivalent krajinné prázdnoty, ale tady mi to nesedí). Anebo když nedělat hovadiny jako Petera s chobotnicema, tak aspoň tam dostat nějakej kontext, situaci, a propána ne vajíčko natvrdo a břicho :) To jsou osmdesátý leta a Burda. Já nevím. Ať sedí v křesle a čte si vintage pornáč, ale neakcentovanej, nenápadnej. Nebo ať, focena zezadu, maluje válečkem, natahuje se nahoru a kouká jí podvazek. Nebo ať je v drahým kabátě a místo boa má hada. Něco takovýho. Hlavně ne ty záběry na obličej v detailu; to si neumím představit, co už by to muselo bejt za baby a světlo, aby tenhle fotografickej nápad obstál. Vždycky tam podle mě musí bejt kromě té koc i nějakej plán, a ideálně i druhej plán (a to stačí).
Ale sám bych to neodfotil ani náhodou.
To jsem se nám ale pěkně rozblábolil, co? Whiska. |