Dal jsem se doma do skenování starých negativů a přitom jsem si uvědomil jednu zajímavou věc. Když jsem tenkrát kdysi ty negativy vyvolával, tak jsem z nich nenechával dělat zdaleka všechny fotky. Ale teď, když se k některým z nich vracím po cca 15 letech, jsem vděčný za každý snímek, i za ty, z nichž jsem tenkrát fotky nedělal. Na spoustě z nich jsou třeba lidé, které na jiných fotkách nemám, místa, která jinde vyfocená nemám atp. Fotky to jsou třeba špatné, špatně exponované, rozmazané atp, ale ten obsah nabírá teď po x letech obrovsky na významu. Spousta fotek, které mi dřív nestály za přenesení na papír mi najednou udělalo obrovskou radost.
Přitom jsem si uvědomil, o co všechno jsem asi přišel,když jsem teď několik let fotil jen na digitál, kolik smazaných fotek je definitivně pryč, protože se mi teď nezdály dost dobré. Vždy jsem byl přítel poměrně razantního mazání digifotek, ale pomalu začínám tento názor přehodnocovat. Jak to vydíte vy? |