ZadáníKdyby se mě někdo zeptal, kdy jsem byla ve svým životě nejšťastěnjší, řeknu mu, že když byly děti malý a XXX zmizel z mýho života. Přesto jsem svýho rozhodnutí několikrát litovala. Bydlet s mužem, vědět, co každej jeho sebemenší pohyb znamená, na kejvnutí nosit jídlo a na jiný zas běžet uklidnit děti, ........., znát každičkou vrásku a sledovat, jak den po dni bohatnou do vějířků, a celou tu dobu vědět, že se mý nohy chtěj dát do zlostnýho běhu pryč, že mně cukaj víčka zapovězenmejma snama a dotyky mýho muže jsou pro mě jen jako přibejvající léta, útrpný a nevyhnutelný, tak tomuhle muži rodit děti, to bylo v mým životě ze všeho nejsmutnějši. A přesto byl možná mý velký štěstí.
(Místo teček jsou další běžný manželský rutiny.) |