NP: I am legend: JNH - *** - tak jsme se konečně dočkali, ale za moc ty naděje - přiznejme si to - nestály. JNH si vybral skutečně slabý rok, přinejmenším co se poslechu týče. Žádná vyslovená pecka, co praští přes uši, nic takříkajíc "pamětihodného". Nejvíc jsem si sliboval od Legendy a od ní se mi taky v porovnání se zbytkem jeho loňské produkce dostala porce soundtrackářských rozkoší největší. No, rozkoší přímo ne, ale takového toho příjemného, ale vcelku nevzrušeného pošimrávání ano. Tuto malou radost má na svědomí Legenda a její taková ta posmutnělá, elegická nota. Čekal jsem, že se teprve na soundtracku její síla opravdu rozvine, ale nestalo se tak. Filmové zážitky proto u mně zůstají nad zážitky z poslechu soundtracku.
K soundtracku k I am legend ještě tolik: je pozoruhodné, že na soundtracku je hudby víc než, na kolik si pamatuju z filmu, který na hudebních podpěrách tkví jen zřídkakdy a jinak je spíš "hudbyplachý". |