Ať se do toho nezpatláme, když to původně byl jen šťouchaneček. Já to myslel spíš tak, že Davisova síla vždycky byla někde jinde, než by bylo dokonalé pro Parkerova parťáka. Davis určitě uměl, ale něco trochu jiného - a taky mu asi chvíli trvalo, než přišel na to, co mu půjde nejlíp. V případě té recenze na McLaughlina šlo asi o něco jïného - na koncertě jsem nebyl, recenzi jsem nečetl. A McLaughlin byl pro davise v době In the SIlent Way ad. samozřejmě výborný parťák. Mimochodem, všichni asi budeme vždycky myslet na to, jaké by to asi bylo s Hendrixem, žejo? |