Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Něco navíc v zeleném?
A proč ne...

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Kája Mařík [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Literatura) moderují muflonek, Anka.

Pěkně vítám, to jsou k nám hosti. Tak se u nás posaďte, ať nám nevynesete spaní!


Řídících Márinka, I. díl, III. kapitola (Márinka u Šetlíků)

„Maminko, tak jsme chytli ježka. Véna ho nesl tetě, mají v černé kuchyni šváby,“ hlučně ohlašovala Márinka příčinu svého zpoždění.
Cíla myla nádobí, pan řídící už byl ve škole, paní řídící si brala žlutavou kongresovou zástěrku, vyšívanou květy kopretin.
„Maminko, ani se nehnul,“ trochu tišeji řekla Márinka.
„Hnul, nehnul,“ řekla paní řídící, „ale měl by se hýbat proutek na tvých zádech. Tohle je pořádek? V jednu se chodí k obědu? To bylo dnes naposled, Márinko! Oběd už ti asi vystydl. No, povídal tatínek, že už je nejvyšší čas, abys chodila do školy!“
Paní řídící jde do třídy, Cíla domývá nádobí a Márinka sedí nad talířem vychládající polévky a míchá. Pořád míchá.
„Jez, Márinko!“ pobízí ji Cíla.
„Já praženou nerada, Cílo. Je to samý škraloup.“
„No ovšem, když už dlouho stojí,“ podotýká Cíla.
„To asi měla teta Tonovic radost, když přinesl Véna ježka, viďte Cílo?“
„A to bych si nemyslila. Já bych spíš řekla, že paní berňová vyhodila Vénu i s ježkem.“
„Tak já už mám dost,“ hlásila Márinka odstrkujíc skoro plný talíř polévky. „Zaplať Pán Bůh! A to mám hlad!“
„No dám ti čočku,“ řekla Cíla.
„A za tu taky zaplať Pán Bůh! Helejte, Cílo, neříkala panímáma Šetlíkovic, abych tam přišla na slívy?“
„A říkala, to říkala.“
„Tak abych šla, Cílo, aby se panímáma neurazila.“
„Jen jdi, Márinko! A k večeři budeš mít, co’s nechala v poledne.“
Véna uháněl domů s ohromnou radostí. „Teti, nesu ježka na ty šváby v černé kuchyni!“ volal.
Paní berňová se zdvihla s lavičky: „A prach element, copak my máme u nás šváby? Hned se mi s tím někam kliď! A potom rovnou do školy! Neumíš-li přijít v poledne domů, nebudeš obědvat!“
Véna okouní u školy, zatím co Márinka už si pochutnává na slívách u Šetlíků. Cíla vidí Vénu s ježkem. „Véno, pojď sem! Teta tě vyhodila i s ježkem, viď? No, já to řekla hned. Ukaž, já ho zatím dám do komory! A heleď, tuhle je polévka, pospěš si! Márinka nejedla, a tuhle čočka. Honem, ať nedostaneš ve škole!“
Véna nedbá, že je polévka chladná. Chvatně ji dojídá a sní i talíř čočky. Skoro v běhu volá: „Tak zaplať Pán Bůh!“ a už otvírá dveře první třídy.
Pan řídící ptá se důrazně: „Copak, Véno, že tak pozdě?“
Véna se dívá panu řídícímu do očí a říká tiše: „Prosím, já dojídal po Márince polévku a talíř čočky. A toho ježka dala Cíla do komory.“ — — —

Ilustrační obrázek k anketě "Kde podle vás ležely literární samoty?"


Náš web o Kájovi: skolakkajamarik.cz Po stopách Káji Maříka (na Google Maps) Fotky z MaříConu 2008: Vinkler/Vlasta, Mirdule, Jitka, Ovi Ivoda Fotky z MaříConu 2007 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
   
[ 5906 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
rottenfox 18.7.2006 11:04  3728
kvitkoMyslím že šli po silnici.
kvitko kvitko Co mi vypadne - z ruky:-) 18.7.2006 11:02  3727
to by mě taky zajímalo, kde přesně samoty ležely, jestli pod Skalkou, tak o ní moc zmínek v příběhu není, ale jestli tam ve skutečnosti hájovna i lesovna byly .. kolik asi hájoven v blízkém okolí bude. Mluví se tam o Babě, Babce .. to by zase jakž takž sedělo na tu stranu. Kytín je od Skalky po turistické asi 6 km. Škoda, že mě už bolely nohy, sem se chtěla projít ze Skalky do Mníšku, je to jen dvaapůl kilásku.
Taky by mě zajímalo, když šli na výlet na Kárlštejn, kudy přesně šli do Řevnic. Jestli po cestě, co je dneska docela frekventovaná silnice nebo někudy lesem.
zizalka 18.7.2006 10:44  3726
RottenFoxTak si zkus důkladně přečíst příspěvek 3713 a uvidíš, že to není tak jednoduché. Mníšek byl přece už tenkrát větší městečko (se zámkem, rybníky, skaleckým areálem, železniční stanicí...) a najít u něj místo vágně definované "samoty za Lážovem" není vůbec snadné. Takové místo prostě neexituje. A právě proto je otázka, kde ležely samoty tak zajímavá a pořád živá.
rottenfox 18.7.2006 10:44  3725
AnkaTo už mě teď taky napadlo :)

Chtělo by to prozkoumat.
anka Anka Když je někde něco dobrého k sežrání, - tak je rouhání to nesežrat. 18.7.2006 10:41  3724
FoxNo ono je to právě komplikovanější. Ono to totiž ve skutečnosti bylo trochu jinak než v knize.
rottenfox 18.7.2006 10:37  3723
ZizalkaJá vždycky měl za to, že je Lážov, a v lese za lážovem samoty...

Tak to asi bude ta chouzavá... nevim
zizalka 18.7.2006 10:32  3722
RottenFox"Samoty za Lážovem", tím myslíš tu Chouzavou nebo něco jiného?
Těžko se o tom můžu s tebou bavit, když vůbec nemám pojem o místě a vzdálenostech.
Ale i místí měli v této otázce guláš. Ani Vilouš :-) (syn Wagnerové) nevěděl s jistotou, kde vlastně samoty měly ležet. A to mluví samo za sebe...
rottenfox 18.7.2006 10:28  3721
ZizalkaNo, pan Krása si myslí, že jsou to samoty ze Skalky, a pak je taky ta teorie, že jsou to ty samoty za Lážovem.
Tak třeba jestli předlohou nebyli oboje.
zizalka 18.7.2006 10:26  3720
RottenFox (3718)???
Nechápu jak to myslíš. V reálu byla na Skalce lesovna, kousek od ní hájovna (zvaná Štajgrovna). A tyhle dva objekty považoval pan Krása za místa, kde se odehrával Kája. Já si myslím, že jeho argumenty jsou zajímavé a musí se rozhodně brát v úvahu. Líbí se mi, že udělal i rozbor textů knih. Ale to s tím klášterem se mi prostě nezdá.
rottenfox 18.7.2006 10:20  3718
ZizalkaA nebo se předlohou staly hájovny a lesovny obě, Lážovský samoty, i ty ze Skalky
anka Anka Když je někde něco dobrého k sežrání, - tak je rouhání to nesežrat. 18.7.2006 10:17  3717
Žížalko, možná to ani nebude v té základní řadě, ale v Dětech Káji Maříka. Ale skoro bych spíš řekla, že 6. nebo 7. díl to jistí.
zizalka 18.7.2006 10:11  3716
Anka (3714)Aha, dík, mrknu se tam.
zizalka 18.7.2006 10:10  3715
AnkaBohužel vynechali "nepřeplňujte žaludků svých" i "ó mluvo mateřská zahal svou tvář šlojfířem smutečním"...Je to celkem hrůza.
Máš pravdu, ani vlastně nevím, které vydání paní redaktorka myslela. Možná to staré předválečné, co má doma, možná nějaké výtisky z roku 1969, které mají někde ve Vyšehradu.
V Legendě je opravdu řeč o tom, že Káju čte i mladší generace, ale maříkologové, v jejichž okruhu Legenda vznikla se rekrutují spíš ze starších ročníků. Já si moc nedovedu představit, jak spolu udržuje tolik lidí kontakt jen písemně. Víc nám o tom řekne Jitka. Kdyby vyšla Legenda teď, uričtě (na 100%) by tam byla o Lopuchu zmínka, ba možná i samostatná kapitola :-)))
anka Anka Když je někde něco dobrého k sežrání, - tak je rouhání to nesežrat. 18.7.2006 10:09  3714
žížalkaObčerstvení na Skalce Wagnerová zmiňuje až ve chvíli, kdy dospělé děti přijedou ze Slovenska a obcházejí známá místa. V té době se na Skalce už i lyžuje.
zizalka 18.7.2006 10:05  3713
kvitko (3702)Hezký příspěvek...a víš že jsi byla včera asi přímo na samotách :-)? Kde vlastně ležely, to je asi nejoblíbenější a největší maříkologická záhada. Pan učitel Krása sesbíral spoustu argumentů pro teorii, že se samoty lesovna a hájovna nacházely v areálu Skalky.

Cituji z Legendy (všechny citáty jsou z článků Antonína Krásy):
str. 49...Nejvíce nepravd o Kájovi "vyrobí" pisatelé turistických článků...Tak například v jednom tipu na výlet autor píše: "Hned na kraji Chouzavé, což je dnes velká chalupářská osada, stojí vedle sebe hájovna a lesovna Káji Maříka. Pak pokračujeme po značce klidnou silnicí do Kytína, po níž chodil Kája do školy, do kostela a nakupovat." Kája tu pisateli dobře posloužil, ale byl to nesmysl. Kája nechodil do školy do Kytína - a Zdenina lesovna a Maříkova hájovna nebyly vedle sebe. Kájově samotě odpovídá Skalka, a to vzdáleností lesovny od hájovny, vzdáleností samoty od Lážova a v knize zmíněnými místy mezi samotou a Lážovem (Truba, haltýř, ovčín, pivovar, Zámecký rybník...).
str. 57...a v této aleji (=lipová alej vedoucí na Skalku) také učil Kája Mařík lézt Zdeňu na stromy. Podle zmínky v jednom textu bylo odtud deset minut do Maříkovy hájovny pod Skalkou. To byla zřejmě ta, která se za totality propadla do poddolovaného podzemí. V areálu Skalky měla své místo lesovna, která je dnes spolu s klášterem v troskách. Zde sloužil lesní pan Karel Rygal, který se stal předlohou vzácného pana lesního Rédla v Kájovi Maříkovi. Spisovatelka paní Marie Wagnerová-Černá, kdykoliv zavítala na Skalku, "stavěla se" u Rygalů na skleničku.
Skalka je nejznámější mníšecká samota, do níž je zasazena literární Rédlova lesovna, Maříkova hájovna a většina Kájových příběhů...
str. 107Předlohou Maříkovic hájovny byla stará hájovna pod Skalkou (zvaná též štajgrovna), která se následkem důlní činnosti propadla do podzemí. V době Kájově tu byl hajný Míka, který svou postavou naprosto neodpovídal postavě hajného Maříka, vykreslené v knize. Tato "pohřebená" Kájova hájovna (Maříkovic) "hraje" svou vzdáleností se Zdeninou rozbořenou lesovnou (Rédlovic) na Skalce.

Já jsem v Mníšku byla jednou jako malá holka a okolí pochopitelně vůbec neznám, ale mně se teorie se Skalka = samoty zdá trochu zvláštní. Takhle by si Kája se Zdeňou hrávali vlastně v areálu kláštera (odkud až v roce 1925 odešel poslední františkán, a poté na opravy aeálu přispěl stát a byl dán do správy Náboženské matici, a na Skalce fungoval hostinec pro výletníky). Přitom na blízkost kláštera nebo hostince není nikde (pokud vím) v knize narážka.

[ 5906 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt