Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Tolik rozruchu
jen v Lopuchu

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Kája Mařík [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Literatura) moderují muflonek, Anka.

Pěkně vítám, to jsou k nám hosti. Tak se u nás posaďte, ať nám nevynesete spaní!


Řídících Márinka, I. díl, III. kapitola (Márinka u Šetlíků)

„Maminko, tak jsme chytli ježka. Véna ho nesl tetě, mají v černé kuchyni šváby,“ hlučně ohlašovala Márinka příčinu svého zpoždění.
Cíla myla nádobí, pan řídící už byl ve škole, paní řídící si brala žlutavou kongresovou zástěrku, vyšívanou květy kopretin.
„Maminko, ani se nehnul,“ trochu tišeji řekla Márinka.
„Hnul, nehnul,“ řekla paní řídící, „ale měl by se hýbat proutek na tvých zádech. Tohle je pořádek? V jednu se chodí k obědu? To bylo dnes naposled, Márinko! Oběd už ti asi vystydl. No, povídal tatínek, že už je nejvyšší čas, abys chodila do školy!“
Paní řídící jde do třídy, Cíla domývá nádobí a Márinka sedí nad talířem vychládající polévky a míchá. Pořád míchá.
„Jez, Márinko!“ pobízí ji Cíla.
„Já praženou nerada, Cílo. Je to samý škraloup.“
„No ovšem, když už dlouho stojí,“ podotýká Cíla.
„To asi měla teta Tonovic radost, když přinesl Véna ježka, viďte Cílo?“
„A to bych si nemyslila. Já bych spíš řekla, že paní berňová vyhodila Vénu i s ježkem.“
„Tak já už mám dost,“ hlásila Márinka odstrkujíc skoro plný talíř polévky. „Zaplať Pán Bůh! A to mám hlad!“
„No dám ti čočku,“ řekla Cíla.
„A za tu taky zaplať Pán Bůh! Helejte, Cílo, neříkala panímáma Šetlíkovic, abych tam přišla na slívy?“
„A říkala, to říkala.“
„Tak abych šla, Cílo, aby se panímáma neurazila.“
„Jen jdi, Márinko! A k večeři budeš mít, co’s nechala v poledne.“
Véna uháněl domů s ohromnou radostí. „Teti, nesu ježka na ty šváby v černé kuchyni!“ volal.
Paní berňová se zdvihla s lavičky: „A prach element, copak my máme u nás šváby? Hned se mi s tím někam kliď! A potom rovnou do školy! Neumíš-li přijít v poledne domů, nebudeš obědvat!“
Véna okouní u školy, zatím co Márinka už si pochutnává na slívách u Šetlíků. Cíla vidí Vénu s ježkem. „Véno, pojď sem! Teta tě vyhodila i s ježkem, viď? No, já to řekla hned. Ukaž, já ho zatím dám do komory! A heleď, tuhle je polévka, pospěš si! Márinka nejedla, a tuhle čočka. Honem, ať nedostaneš ve škole!“
Véna nedbá, že je polévka chladná. Chvatně ji dojídá a sní i talíř čočky. Skoro v běhu volá: „Tak zaplať Pán Bůh!“ a už otvírá dveře první třídy.
Pan řídící ptá se důrazně: „Copak, Véno, že tak pozdě?“
Véna se dívá panu řídícímu do očí a říká tiše: „Prosím, já dojídal po Márince polévku a talíř čočky. A toho ježka dala Cíla do komory.“ — — —

Ilustrační obrázek k anketě "Kde podle vás ležely literární samoty?"


Náš web o Kájovi: skolakkajamarik.cz Po stopách Káji Maříka (na Google Maps) Fotky z MaříConu 2008: Vinkler/Vlasta, Mirdule, Jitka, Ovi Ivoda Fotky z MaříConu 2007 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
   
[ 5906 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
zizalka 6.6.2008 11:34  5985
Info z kajamarik.xf.czMilí Maříkologové,
plním slib a sděluji, že v pořadu Čas ke snění, který se vysílá na Českém rozhlase 2 - Praha,
budu ve středu 11.června 2008 ve 23:05 vzpomínat na svou nejoblíbenější dětskou knížku, tedy na Káju Maříka, a budu z ní číst malou ukázku. Tak jestli někdo z vás bude ještě tou dobou vzhůru a v blízkosti radiopřijímače, poslechněte si. Budu moc ráda za jakýkoli ohlas.
Kájovu "mlíkofounu" zdar!
Ivana Plíhalová, Olomouc
zizalka 6.6.2008 11:26  5984
UbiPěkně vítáme, tak se u nás posaď, ať nám nevyneseš spaní.

Děkujeme za krásné fotky ze Skalky. Jsou fakt nádherné.
zizalka 6.6.2008 11:25  5983
Ovipěkně děkujeme za reportáž a zase brzy přijďte.
Já nevím, jak to ten Mníšek dělá, že je ze všech stran tak fotogenický, přes tu hrůzu, co tam napáchali komunisti (hlavně nesmyslnou těžbou špatné rudy).
Mně se hrozně líbí ta reklama na z pekařství z výstavy Věci z půdy. Ta je fakt nádherná. Kdo se nedíval k Ovimu na flickr, doporučuju :) (já mám pro tyhle věci slabost).
S tou fotkou ze školy tě zklamu (Manka v klobouku), ta už určitě někde publikovaná byla. Myslím, že není neznámá.
zizalka 6.6.2008 11:19  5982
Vlasto-Karbulko (5966), musím říct, že takto už mě dlouho nikdo nerozesmál... :)
jitka 4.6.2008 07:15  5981
Tak koukám, že se nám tady množí pěkné fotky. Krása krásná a všem dík!
ubi Ubi 3_33_33 - 2640 3.6.2008 18:47  5980
goldie 3.6.2008 16:35  5979
moc krasna dokumentace...dekujeme pekne...ten posledi "prusek" vypada, ze se tam kazdou chvili musi vyloupnout "Pan Loupeznik z Brdskych Lesu" ;-)
ovi_ivoda 3.6.2008 11:05  5978
Krásná lesní cesta z Řevnic do Lážova, na vrcholu (kolmo na hřebeni), těsně před Skalkou


Poslední snímek tohoto cyklu - podle mne nádherná scenérie. Přímo před sebou vidím Káju a Zdeňu, jak běží "Vo co, kdo dřív". Do toho zpívají ptáci ty nejkrásnější písně, jaké si lze představit. Brdské lesy, buďte požehnány!

A díky i Vám tam nahoru, milovaná paní Manko.
Bez Vás, bez Vaší lásky a touhy po dobru, a bez Káji, by byl náš svět o dost chudší.
ovi_ivoda 3.6.2008 10:55  5977
Pohled na Lážov ze Skalky


Stojíme na Skalce vlevo od skaleckého kostelíka (kostelík je po pravé ruce fotografově, není na fotografii), pod námi hustě zalesněný příkrý sráz, a před námi výhled na Lážov. Uprostřed lážovský kostel sv. Václava, vpravo od něj a mírně blíž k nám je mníšecký zámek se třemi věžemi, dále napravo od něj je první ze tří lážovských rybníků - Zámecký. To je ten, na kterém se Kája při "bruslení s Merkúrem" probořil do ledové tříště, a ztuhlý mrazem běžel do školy za paní řídicovic a Bětuškou uschnout a ohřát se.

Poznámka:
Foceno (jako vše ostatní) pouhým kompaktem, v mírném protisvětle, při oparu, a bez polarizačního filtru, tak to prosím berte jenom jako dokumentární, nikoliv krajinářskou fotografii.
ovi_ivoda 3.6.2008 10:40  5976
Staletá lipová alej z Lážova na Skalku


Jedna z mnoha starých lip, které pamatují, když tudy kolem nich běhali Kája se Zdeňou, i časy ještě starší...
ovi_ivoda 3.6.2008 10:34  5975
Fešná a pracovitá lážovská děvčata


Některá děvčata si se stylovou čistotou svých krojů nedělala těžkou hlavu, a v nouzi použila, co dům dal - viz např. čepec jedné ze sedících dívek (na fotografii třetí zprava).
ovi_ivoda 3.6.2008 10:26  5974
Zatím ještě malá školačka, budoucí to spisovatelka, autorka Káji Maříka


Asi největším úlovkem naší výpravy je fotografie malé Márinky řídicovic - malé, tehdy zřejmě devítileté Manky Černé. Je to ta holčička s bílou kožešinou sedící po pravici svého tatínka a zároveň lážovského učitele respektive (později) místního pana řídícího, Augustina Černého.
Dle vzhledu dětí i té číslice "3" držené chlapcem v popředí lze soudit, že by se mohlo jednat o fotografii pořízenou ve třetí třídě, na konci školního roku 1895-1896, tedy začátkem léta 1896, kdy bylo malé Márince 9 let, a jejímu o 34 let staršímu tatínkovi 43 let.
Od této fotografie nás tedy dělí propast již více než 110 roků - do vypuknutí první světové války zbývala ještě téměř dvě desetiletí ...
ovi_ivoda 3.6.2008 09:58  5973
Výstava


Měli jsme při vší smůle (Maříkon 2008 nám nebyl dopřán) štěstí - naše Expedice Lážov 2008, konaná týden po Maříkonu, se časově trefila do probíhající výstavy "Věci z půdy" v prostorách krásné farní zahrady a přilehlé hospodářské budovy. Starý nostalgik jako já si tam přišel na své :-)
Člověk si při probírání se starými fotkami a tehdejšími předměty denní potřeby doslova s mrazením v zádech uvědomuje, jak ten čas letí, a zamýšlí se, co asi tak zůstane po nás, a zda správně využíváme všech darů, která nám byly bez naší zásluhy dány...
ovi_ivoda 3.6.2008 09:49  5972
Netradiční pohled na lážovský kostel


Lážovský kostel sv. Václava je obklopen krásnými kaštany, opakovaně v románu zmiňovanými. Zvolil jsem pohled cestou od fary, kudy se už tolikrát ubíraly kroky lážovských pánů farářů...
ovi_ivoda 3.6.2008 09:44  5971
Vzpomínka na milovanou autorku a virtuální spojení s ní


Po tiché modlitbě u hrobu milované autorky a "přednášce" dětem se ve mně probudil fotograf a dal jsem volný průchod osobním sympatiím k MWČ. Omlouvám se předem - v některých chvílích prostě nelze odolat.

[ 5906 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt